Tomáš Garrigue Masaryk
Moderní člověk a náboženství

2000 | Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Články vyšly poprvé knižně v r. 1934, i když původní Masarykův záměr zůstal - pro nedostatek času, i z důvodů jiných zájmů a snah - nedokončen. Původně zamýšlel soustavně zpracovat živý systém své noetiky i své filozofie dějin a v neposlední řadě i diagnózu a terapeutiku moderního člověka, zároveň s kritikou doby. Usku…tečnil ale jen část svého úmyslu - na základě rozboru některých děl světové filozofie i světové soudobé literatury rozebírá otázku náboženství a jeho význam pro člověka své současnosti a to z hlediska realistické filozofie. Velice přímočaře srovnává katolicismus a protestantismus a vyslovuje pregnatně své myšlenky o náboženství a filozofii - to vše spojené s nápravou věcí lidských. Při rozboru jím vybraných literárních a filozofických děl vidí i otázky celé doby - ať jde o dílo Humovo, Kantovo a j.,nebo v krásné literatuře dílo Mussetovo, Goethovo či Byronovo, Dostojevského a Tolstého. - I když jde o fragment původně zamýšlené práce, přesto i pro dnešního čtenáře vystupují Masarykovy myšlenky velice výrazně. Články vyšly poprvé knižně v r. 1934, i když původní Masarykův záměr zůstal - pro nedostatek času, i z důvodů jiných zájmů a snah - nedokončen. Původně zamýšlel soustavně zpracovat živý systém své noe…tiky i své filozofie dějin a v neposlední řadě i diagnózu a terapeutiku moderního člověka, zároveň s kritikou doby. Uskutečnil ale jen část svého úmyslu - na základě rozboru některých děl světové filozofie i světové soudobé literatury rozebírá otázku náboženství a jeho význam pro člověka své současnosti a to z hlediska realistické filozofie. Velice přímočaře srovnává katolicismus a protestantismus a vyslovuje pregnatně své myšlenky o náboženství a filozofii - to vše spojené s nápravou věcí lidských. Při rozboru jím vybraných literárních a filozofických děl vidí i otázky celé doby - ať jde o dílo Humovo, Kantovo a j.,nebo v krásné literatuře dílo Mussetovo, Goethovo či Byronovo, Dostojevského a Tolstého. - I když jde o fragment původně zamýšlené práce, přesto i pro dnešního čtenáře vystupují Masarykovy myšlenky velice výrazně.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	222
Jazyk:	česky , německy
ISBN10:	8090265944
ISBN:	9788090265943
Edice:	8. svazek ed. 8. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 2. 2025 13:50
Číslo položky:	1159520

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora