Petr Stančík
Mlýn na mumie : převratné odhalení komisaře Durmana

2014 | Nakladatelství Druhé město

Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana.

Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detek…tivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy...

„Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby.

Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“

Bogdan Trojak Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana.

Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i význ…amových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detektivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy...

„Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby.

Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“

Bogdan Trojak

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	400
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072273582
ISBN:	9788072273584
Vydání:	Vyd. 2., brož.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	26. 3. 2025 12:35
Číslo položky:	1192519

O autorovi

Petr Stančík

Petr Stančík je český spisovatel; básník, prozaik, esejista, dramatik a textař. Oba autorovi rodiče jsou učitelé. Matka je také cvičitelkou Sokola, otec výtvarník a řezbář. Petr Stančík maturoval v roce 1985 na gymnáziu v Hradci Králové. Do roku 1989 vystřídal řadu manuálních zaměstnání. V letech 1989–1991 studoval režii na DAMU v Praze, ze školy však odešel. V letech 1992–1995 působil jako televizní režisér, od roku 1995 se živil jako tvůrce a poradce v oboru komerční i nekomerční komunikace. Od roku 2016 je spisovatelem na volné noze. Sám se označuje za přesvědčeného monarchistu. První veřejně otištěný text autora byla esej Smrt živá, která vyšla roku 1990 v časopisu Iniciály. Do konce roku 2006 většinou publikoval pod pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic, od roku 2007 pod svým občanským jménem. Jeho texty byly přeloženy do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, němčiny, polštiny, bulharštiny, maďarštiny, litevštiny, makedonštiny i albánštiny. V roce 2015 byl hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. Kromě literatury se věnuje také historii pozdního středověku, zejména zbořené gotické kapli Božího Těla a Krve na Novém Městě pražském a Bratrstvu obruče s kladivem.

Více od autora