Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jindřich Šimon Baar
Mistr Jan Hus, mučedník a vítěz kostnický + Vůd...

Jindřich Šimon Baar: Mistr Jan Hus, mučedník a vítěz kostnický + Vůdcem národa + Křižáci u Domažlic + Amerikáni + Vlastenecká beseda + Poslední cop + Lord

Jindřich Šimon Baar, Josef Jahoda, Josef František Karas, Jan Petrus, František Sekanina, Petr Fingal, Karel Dewetter, František Teršl
Mistr Jan Hus, mučedník a vítěz kostnický + Vůdcem národa + Křižáci u Domažlic + Amerikáni + Vlastenecká beseda + Poslední cop + Lord

1926 | Nakladatelství Karel Vačlena

Obsažené svazky:

Vůdcem národa 1928 (47, [I])
Mistr Jan Hus, mučedník a vítěz kostnický 1928 (31, [I])
Poslední cop, (Staropražská romance) 1926 (64 s.)
Lord, Obrázek z pensionátu 1926 (40 s.)
Amerikáni 1926 (39 s.)
Vlastenecká beseda 1926 (40 s.)
Křižáci u Domažlic 1928 (63 s.)

Stav

Dobrý

vybledlý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, vybledlý hřbet
Poznámka:	7 děl v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	47 + 31 + 64 + 40 + 39 + 40 + 63
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Vrobel
Edice:	3, 3, 3, 5, 5, 5, 46. svazek ed. 3, 3, 3, 5, 5, 5, 46. svazek ed. Naše otčina, Naše otčina : vlastenecká knihovna československého dorostu / pořádá J. Jahoda
Vydáno v:	Mladá Boleslav
Vystaveno:	22. 5. 2025 19:32
Číslo položky:	1242752

O autorech

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora

Josef Jahoda

Josef Jahoda byl český pedagog, novinář, prozaik a básník. Narodil se 27. ledna 1872 v Německém Brodě. Zde prožil dětství i mládí. Jeho otec Josef byl krejčí. Literární nadání zdědil po své matce Anně Jahodové, která je autorkou Pověstí a zkazek královského města Německého Brodu a okolí. V letech 1882–1891 studoval na německobrodském gymnáziu, kde už začal věnovat psaní. Poté krátce učil na obecné škole ve Velkém Zdíkově. Také působil jako novinář a osvětový pracovník. V roce 1899 se oženil s Annou Tučkovou, odstěhoval se do Polánek u Třebechovic, kde vlastnil statek. Až do své smrti se zde věnoval se hospodaření a psaní. Josef Jahoda zemřel 16. prosince 1946 v Polánkách. Na jeho počest je v Havlíčkově Brodě nazvána ulice. Za svůj život napsal téměř devadesát knih. Jako předlohu ke svým četným románům a knihám povídek si vybíral prosté lidi, jejichž povahu, osudy a společenské prostředí dobře poznal. Jeho hrdiny jsou často lidé žijící na okraji lidské společnosti, tuláci a vyděděnci. Velmi často se také v jeho knihách objevují motivy z rodného města jako například v básnické sbírce Německobrodské motivy. V jednotlivých epických básních zde popisuje události z dějin Německého Brodu. Rodným městem se zabývá i ve sbírce povídek Město 4000 obyvatelů. Svoje studentská léta na německobrodském gymnáziu popisuje ve vzpomínkové knize Starý student vypravuje. Jeho nejznámějším románem se ale stal Havlíčkův máj, který vyšel knižně až po druhé světové válce.

Více od autora