Vlasta Javořická
Míjející se hvězdy : 3. a 4. díl

2014 | Nakladatelství Kamélie

Růžena se do rodné vesnice vrací jako paní na mrázovském panství. Její pýcha nezná hranic a užívá všech svodů života plnými doušky. Narodí se jí dceruška Světla, ale při velkolepém honu si Jeroným zraní páteř a zůstává na vozíku. Ani za těchto okolností nechce sobecká Růžena nijak omezovat svůj společenský život. Těžké… manželství má Doubravka s prudkým a žárlivým Petrem. Mají dvě dcerky a Doubravka si bere na statek i jeho nemanželského synka. Petr se často opíjí a statek postupně chátrá. Když Petr po zranění koněm umírá, Doubravka musí zadlužený statek prodat a s nejmladší dcerkou využívá dobrodiní Růženy a stěhuje se na Mrázov jako hospodyně. Její dcera Hanička se uplatňuje jako společnice panské dcery Světly. Matku Doubravku navštíví na panství nevlastní syn Lajoš, který vystudoval lékařství. Vzplane láska mezi Lajošem a Světlou. Růžena je svému zmrzačenému muži nevěrná a osnuje plány, jak jeho život ukončit a zmocnit se jeho jmění. Její plány však překazí mladý Lajoš se svým přítelem. V nastálém šoku se ochrnutý Jeroným uzdraví, podlá Růžena spáchá sebevraždu a obě rodiny se rozhodnou i přes rozdílná náboženství nebránit svým dětem v jejich lásce. Růžena se do rodné vesnice vrací jako paní na mrázovském panství. Její pýcha nezná hranic a užívá všech svodů života plnými doušky. Narodí se jí dceruška Světla, ale při velkolepém honu si Jeroným zra…ní páteř a zůstává na vozíku. Ani za těchto okolností nechce sobecká Růžena nijak omezovat svůj společenský život. Těžké manželství má Doubravka s prudkým a žárlivým Petrem. Mají dvě dcerky a Doubravka si bere na statek i jeho nemanželského synka. Petr se často opíjí a statek postupně chátrá. Když Petr po zranění koněm umírá, Doubravka musí zadlužený statek prodat a s nejmladší dcerkou využívá dobrodiní Růženy a stěhuje se na Mrázov jako hospodyně. Její dcera Hanička se uplatňuje jako společnice panské dcery Světly. Matku Doubravku navštíví na panství nevlastní syn Lajoš, který vystudoval lékařství. Vzplane láska mezi Lajošem a Světlou. Růžena je svému zmrzačenému muži nevěrná a osnuje plány, jak jeho život ukončit a zmocnit se jeho jmění. Její plány však překazí mladý Lajoš se svým přítelem. V nastálém šoku se ochrnutý Jeroným uzdraví, podlá Růžena spáchá sebevraždu a obě rodiny se rozhodnou i přes rozdílná náboženství nebránit svým dětem v jejich lásce.

Součástí souboru:

Míjející se hvězdy 2014 (2 sv. (502; 476 s.), 2. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	476
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087393279
ISBN:	9788087393277
Vydání:	V nakladatelství Kamélie vydání druhé
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Vlasta Javořická

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy. Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí . Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně. Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“. Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku při...

Více od autora