Alois Jirásek
Mezi proudy : tři historické obrazy - Díl II

1928 | Nakladatelství J. Otto

V Praze se roku 1389 strhly protižidovské bouře, které byly rozdmýchány zvláště dominikánem Bernáškem, neboť dva židé Šalun a Sleml potupili kněze se svátostí. Kupec Kříž a jeho přítel doktor Osvětlo se marně snaží zkrotit rozvášněný lid.
Při hrůzném pogromu je zraněn Jan Ohnivec, který se zastával nevinné židovky s… dětmi – ošetřuje jej lékař Donát Osvětlo a jeho neteř Alena, do které se Ohnivec zamiluje. Lékař zachrání také Malku, Šalunovu dceru, před rozvášněným davem - ta je pak unesena mladým židem Josefem, synem zabitého strážce synagogy.
Ovdovělý král Václav IV. se žení s bavorskou kněžnou Žofií. Kouzelník Žito, kterého najali královi nepřátelé, pán z Rožmberka a Jan z Jenštejna, chystá lest. Za velikých hodovních slavností měl být král otráven - při vítání princezny Žofie stojí mezi diváky 20letý student Jan z Husince. Jan Ohnivec přistihne Žita, jak sype do královy číše jed. Žito se zavraždí, žid Josef, zapletený do spiknutí ve službách pána z Rožmberka, je chycen a podléhá ranám - také Malka zahyne.
Jan Ohnivec je králem odměněn a žení se s dcerou doktora Osvětla, Alenou.
Kupec Kříž se po brutálním protižidovském pogromu, žalobném svědectví proti křesťanům, kteří svou domnělou převahu nad židovstvím prokázali vražděním a loupežemi, zabývá myšlenkou vybudování Betlémské kaple – jde mu o hlásání náboženské a názorové tolerance. To se nakonec podaří a Betlémská kaple je slavnostně otevřena.

Zdroj: aloisjirasek.cz V Praze se roku 1389 strhly protižidovské bouře, které byly rozdmýchány zvláště dominikánem Bernáškem, neboť dva židé Šalun a Sleml potupili kněze se svátostí. Kupec Kříž a jeho přítel doktor Osvětlo …se marně snaží zkrotit rozvášněný lid.
Při hrůzném pogromu je zraněn Jan Ohnivec, který se zastával nevinné židovky s dětmi – ošetřuje jej lékař Donát Osvětlo a jeho neteř Alena, do které se Ohnivec zamiluje. Lékař zachrání také Malku, Šalunovu dceru, před rozvášněným davem - ta je pak unesena mladým židem Josefem, synem zabitého strážce synagogy.
Ovdovělý král Václav IV. se žení s bavorskou kněžnou Žofií. Kouzelník Žito, kterého najali královi nepřátelé, pán z Rožmberka a Jan z Jenštejna, chystá lest. Za velikých hodovních slavností měl být král otráven - při vítání princezny Žofie stojí mezi diváky 20letý student Jan z Husince. Jan Ohnivec přistihne Žita, jak sype do královy číše jed. Žito se zavraždí, žid Josef, zapletený do spiknutí ve službách pána z Rožmberka, je chycen a podléhá ranám - také Malka zahyne.
Jan Ohnivec je králem odměněn a žení se s dcerou doktora Osvětla, Alenou.
Kupec Kříž se po brutálním protižidovském pogromu, žalobném svědectví proti křesťanům, kteří svou domnělou převahu nad židovstvím prokázali vražděním a loupežemi, zabývá myšlenkou vybudování Betlémské kaple – jde mu o hlásání náboženské a názorové tolerance. To se nakonec podaří a Betlémská kaple je slavnostně otevřena.

Zdroj: aloisjirasek.cz

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	279
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy Aloisa Jiráska, Mezi proudy : tři historické obrazy. Díl I., Dvojí dvůr
Vydání:	Jedenácté vydání
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora