Knihy
Poezie
Česká poezie
Ivan Blatný
Melancholické procházky

Ivan Blatný
Melancholické procházky

1968 | Nakladatelství Blok

Básníkova druhá sbírka - rýmované a rytmické verše, věnované Brnu a brněnské krajině. Verše, které se mottem hlásí k Seifertovi, jsou seifertovsky zpěvné a chtějí vytvářet jakýsi pendant k Seifertovým básním o Praze. Část vydání vyšla jako neprodejná novoročenka ilustrovaná Hadačem. Básníkova druhá sbírka - rýmované a rytmické verše, věnované Brnu a brněnské krajině. Verše, které se mottem hlásí k Seifertovi, jsou seifertovsky zpěvné a chtějí vytvářet jakýsi pendant k Seifertovým… básním o Praze. Část vydání vyšla jako neprodejná novoročenka ilustrovaná Hadačem.

Stav

Dobrý

Flek od polití na obálce, Listy v pořádku

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, Flek od polití na obálce, Listy v pořádku
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	52
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Hadlač
Vydání:	V nakladatelství Blok vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	18. 8. 2024 9:46
Číslo položky:	946170

O autorovi

Ivan Blatný

Ivan Blatný byl český básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista. Byl synem českého literáta Lva Blatného. S rodiči poměrně hodně cestoval. Jeho otec však roku 1930 zemřel a po necelých třech letech mu zemřela i matka. Poté se o něj starali prarodiče z matčiny strany Anna Klíčníková a Arnold Klíčník. Literárním patronem mu byl Vítězslav Nezval. V roce 1928 se zúčastnil literární soutěže v Lidových novinách. Vystudoval gymnázium a přestože studoval s obtížemi, byl redaktorem Studentského časopisu, kde získal 1. místo v soutěži o báseň roku. Brzy po dokončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina . V roce 1935 zdědil po smrti svého dědečka Arnolda Klíčníka zavedený optický závod v Solniční ulici, který ho živil až do jeho odchodu do exilu. V této době také přispíval do několika literárních časopisů. Svou prvotinu, básnickou sbírku Paní Jitřenka, vydal v roce 1940. O rok později vydal sbírku Melancholické procházky, která zvítězila v celonárodní soutěži. Po osvobození vstoupil do KSČ. Roku 1948 byl vyslán místo Jana Čepa, který byl komunistickým vedením pokládán za nespolehlivého, jako člen tříčlenné oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil – v BBC oznámil, že se domů do Československa nevrátí. V českém vysílání londýnského rozhlasu promluvil o potlačování kultury a svobody tvorby v Československu. V Anglii požádal o politický azyl, poštou vrátil průkaz KSČ i Syndikátu československých spisovatelů. V Československu byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem. Ivan Blatný život v exilu nesl velmi těžce, zhoršila se mu jeho psychická choroba, stihomam, obával se, že ho chce unést KGB. Život v emigraci byl pro něj obtížný, neuměl ani anglicky. Určitou dobu ale s...

Více od autora