Vilém Werner
Medvědí tanec

1934 | Nakladatelství A. Neubert

Stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	85
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Nová scéna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 7. 2024 12:12
Číslo položky:	912994

O autorovi

Vilém Werner

Takřka zapomenutý dramatik, autor společenských komedií a také filmový scénárista Vilém Werner, známý též jako Vilém Vojta Verner, se narodil 8. prosince roku 1892 ve Vídni. Oba rodiče Viléma vychovávali v ryze českém duchu. Otec byl zaměstnán v té době v c.k. tiskárně a zapojoval se pravidelně do činnosti v českých protirakouských spolcích. Do počátku roku 1903 stačil ve Vídni Vilém prožít i počáteční školní léta. Z obavy před perzekucí, se celá rodina Wernerových přestěhovala do Kolína. A později do Prahy. V Praze Vilém Werner absolvoval nejprve měšťanskou školu na Žižkově a od roku 1905 do poloviny roku 1910 byl studentem státní reálky na Vinohradech. Pro špatné sociální podmínky své rodiny, byl nucen ukončit studium ve čtvrtém ročníku a v letech 1910 až 1914 pracoval jako praktikant a posledním rokem zčásti jako knihkupecký účetní v nakladatelství J. Otto. Ve studiu pokračoval po večerech na Odborné škole Grémia knihkupců pražských. Po roce 1913 již jako hotový absolvent, byl účetním v nakladatelství M. Urbánek. Od podzimu roku 1914 až do února 1915 byl účetním u známého a úspěšného nakladatelství J.R.Vilímek. V následujících letech pracoval jako účetní Nakladatelského družstva Máj a v České grafické Únii. Pod roce 1919 byl zaměstnán v účtárně Státního obilního ústavu v Praze a od roku 1921 se stal ředitelem administrace časopisu Slovenská politika. Na Slovensku se i oženil a v roce 1928 se vrátil do Prahy, kde působil v letech 1928 až 1932, kdy byl tajemníkem Vinohradského divadla. Od počátku 30. let již doslova v rychlém tempu psal jednu hru za druhou a bylo logické, že přišla nabídka, aby od roku 1932 pracoval pro Československý rozhlas /od roku 1937 Český rozhlas/, jako dramaturg , později referent dramatického a autorského odboru. Po atentátu na Heydricha byl v červnu 1942 z rozhlasu propuštěn. Důvodem bylo jeho členství v zednářské lóži a pomoc rakouským židům po anšlusu při útěku z Rakouska. Byl také v úzkém písemném kontaktu se spisovatelem a překlada...

Více od autora