Irena Dousková
Medvědí tanec

2014 | Nakladatelství Druhé město

Poslední měsíce života tráví těžce nemocný Jaroslav Hašek s ženou Šurou v Lipnici nad Sázavou. Malá obec se stane závěrečným útočištěm muže, jemuž byla přisuzována schopnost páchat bohémské eskapády, toulat se po pražských nočních podnicích, provokovat chováním výtržníka, bavit se z bezuzdných radovánek - a pak všechen… ten kvas literárně zpracovat. Skutečnost roku 1921, kdy Hašek do Lipnice přichází, je však podstatně jiná. Místo bouřliváka vstupuje do městečka téměř zlomený člověk, který se zde sice pokouší dopsat své největší dílo, jeho vitalita je však už natolik ochromena, že se toto předsevzetí zdá být nad jeho síly. Vedle Haškova závěrečného osobního dramatu Dousková zachycuje i mikrosvět nevelké osady, v niž pulzují jak vášně, zloby a malicherné spory, tak i občasná snaha o pochopení a sousedskou soudržnost. Výraznými postavami lipnické komunity, s nimiž Hašek přichází do kontaktu, jsou především vinárník Bondy a lesmistr Böhm, v menší míře pak vnitřně rozháraný farář či řídící učitel. Právě on jako jeden z mála na jedné straně už tehdy postřehne Haškovu genialitu, na druhé se však pro svou korektní odměřenost nedokáže Haškovi více přiblížit a stát se jeho důvěrným přítelem, což je jeho toužebným, ale zároveň jen obtížně splnitelným přáním. Poslední měsíce života tráví těžce nemocný Jaroslav Hašek s ženou Šurou v Lipnici nad Sázavou. Malá obec se stane závěrečným útočištěm muže, jemuž byla přisuzována schopnost páchat bohémské eskapády, …toulat se po pražských nočních podnicích, provokovat chováním výtržníka, bavit se z bezuzdných radovánek - a pak všechen ten kvas literárně zpracovat. Skutečnost roku 1921, kdy Hašek do Lipnice přichází, je však podstatně jiná. Místo bouřliváka vstupuje do městečka téměř zlomený člověk, který se zde sice pokouší dopsat své největší dílo, jeho vitalita je však už natolik ochromena, že se toto předsevzetí zdá být nad jeho síly. Vedle Haškova závěrečného osobního dramatu Dousková zachycuje i mikrosvět nevelké osady, v niž pulzují jak vášně, zloby a malicherné spory, tak i občasná snaha o pochopení a sousedskou soudržnost. Výraznými postavami lipnické komunity, s nimiž Hašek přichází do kontaktu, jsou především vinárník Bondy a lesmistr Böhm, v menší míře pak vnitřně rozháraný farář či řídící učitel. Právě on jako jeden z mála na jedné straně už tehdy postřehne Haškovu genialitu, na druhé se však pro svou korektní odměřenost nedokáže Haškovi více přiblížit a stát se jeho důvěrným přítelem, což je jeho toužebným, ale zároveň jen obtížně splnitelným přáním.

Stav

Velmi dobrý

zkosený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, zkosený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	293
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072273469
ISBN:	9788072273461
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	5. 12. 2023 10:3
Číslo položky:	706389

O autorovi

Irena Dousková

Irena Dousková je česká spisovatelka, především prozaička. Narodila se v roce 1964 v Příbrami. Pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Původní jméno Irena Freistadtová si v 70. letech změnila, jednalo se o otcovo příjmení, a přijala matčino dívčí jméno. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. V roce 1976 se autorčina rodina přestěhovala do Prahy. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–1985 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala a získala titul Mgr. Vykonávání právnické praxe se však nevěnuje. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně v kulturním středisku v Praze. Později působila převážně jako novinářka . V současnosti působí jako spisovatelka z povolání. Do českého literárního kontextu Irena Dousková vstoupila nejprve jako básnířka, a to roku 1988. Vystupovala jako členka literárně-dramatického spolku LiDi, který prezentoval své básnické texty v pražské Viole. Roku 1988 vznikl příležitostně rozšiřovaný Almanach Spolku LiDi a v roce 1991 básnická sbírka, jež měla recesní název Kadění a byla vytištěna v nákladu 200 kusů na role toaletního papíru. Časopisecky autorka publikovala např. v Literárních novinách, Mladé frontě, Hostu, Tvaru aj. O několik let později se autorka začala věnovat převážně tvorbě prozaické. Od počátku jejímu vypravěčskému charakteru nejvíce vyhovovaly především žánry střední epiky. Mezi hlavní charakteristické rysy autorčiny tvorby, a to jak básnické, tak i převažující tvorby prozaické, patří úsporné vyjádření se smyslem pro situační zkratku, ironii a pointu. Řada příběhů se vyznačuje autobiografickým východiskem a osobními zkušenostmi. V mnoha dílech se projevuje i bytostný zájem o jud...

Více od autora