Božena Viková-Kunětická
Z cest + Před lety + Medřická

1920 | Nakladatelství Unie

Hlavní postavou románu pro ženské čtenářky je sebevědomá učitelka bojující v zapadlé horské vsi za svá práva a emancipaci. Hlavní postavou románu pro ženské čtenářky je sebevědomá učitelka bojující v zapadlé horské vsi za svá práva a emancipaci.

Obsažené svazky:

Medřická, román B. Vikové Kunětické 1920 (303 s., 4. vyd.)
Před lety, (1886-1896) 1920 (370 s.)
Z cest, obrázky a studie B. Vikové Kunětické ... 1919 (279 s.)

Stav

Dobrý

razítko

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Poznámka:	Tři knihy v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	303 + 370 + 279
Jazyk:	česky
Edice:	4, 5. svazek ed. 4, 5. svazek ed. Dílo B. Vikové Kunětické, 3. svazek ed. 3. svazek ed. Dílo / Božena Viková-Kunětická
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2026 15:0
Číslo položky:	1527978

O autorovi

Božena Viková-Kunětická

Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná , byla česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička. V roce 1912 byla jako historicky první žena zvolena na Český zemský sněm. Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory Novotné-Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu Novotnou a Marii Novotnou. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí. Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu . Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii . Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu...

Více od autora