Božena Viková-Kunětická
Medřická

1910 | Nakladatelství F. Šimáček

Učitelka se vzbouřila proti dosavadnímu celibátu a stala se svobodnou matkou. Krátce řečeno, při svém vzdělání a postavení se nenechala ochudit o mateřství, jak přikazovaly zákony. A dál se prezentuje bez svatby i manžela, což ji přivádí do choulostivé pozice. Učitelka se vzbouřila proti dosavadnímu celibátu a stala se svobodnou matkou. Krátce řečeno, při svém vzdělání a postavení se nenechala ochudit o mateřství, jak přikazovaly zákony. A dál se prezentuje… bez svatby i manžela, což ji přivádí do choulostivé pozice.

Stav

Velmi dobrý

převazba, vevázaná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	367
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 10. 2024 23:26
Číslo položky:	1031630

O autorovi

Božena Viková-Kunětická

Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná , byla česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička. V roce 1912 byla jako historicky první žena zvolena na Český zemský sněm. Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory Novotné-Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu Novotnou a Marii Novotnou. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí. Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu . Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii . Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu...

Více od autora