Hana Volavková
Max Švabinský

1977 | Nakladatelství Odeon

Monografie, doplněná barevnými reprodukcemi olejů, kolorovaných kreseb a pastelů, přibližuje osobnost a dílo výrazného zjevu českého výtvarného umění první poloviny 20. století. Se znalostí kulturních a společenských podnětů, na něž Švabinský svým dílem reagoval, charakterizuje hlavní rysy umělcovy tvorby a vymezuje je…ho místo v českém výtvarném umění. Monografie, doplněná barevnými reprodukcemi olejů, kolorovaných kreseb a pastelů, přibližuje osobnost a dílo výrazného zjevu českého výtvarného umění první poloviny 20. století. Se znalostí kulturních… a společenských podnětů, na něž Švabinský svým dílem reagoval, charakterizuje hlavní rysy umělcovy tvorby a vymezuje jeho místo v českém výtvarném umění.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026
	Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	82
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Max Švabinský
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Malá galerie
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 4. 2026 15:57
Číslo položky:	1694148

O autorovi

Hana Volavková

Hana Volavková byla česká historička umění, ředitelka Židovského muzea v Praze. Narodila se jako Hana Frankensteinová v židovské rodině drobných podnikatelů v Jaroměři. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové se chtěla stát učitelkou, nakonec se ale rozhodla pro dějiny umění. V letech 1924–1929 studovala historii a dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studia ukončila obhajobou rigorózní práce roku 1929. Po ukončení studií pracovala v pražské Městské knihovně a později jako vedoucí knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze , publikovala své první odborné texty. Zároveň byla kurátorkou výstav a redigovala výstavní katalogy, krátkými texty přispívala do časopisů. Na některých projektech spolupracovala se svým budoucím manželem, významným českým historikem umění Vojtěchem Volavkou, za něhož se provdala v roce 1933. V té době přestoupila ke katolictví a svého syna Jana, který se narodil o rok později, vychovávala k české kultuře. Manželé se ještě před válkou rozvedli, ale žili společně. Jan, který působil většinu svého života ve Spojených státech, je světově uznávaným psychiatrem. Pro svůj židovský původ byla Hana Volavková v roce 1939 propuštěna z práce, ale odmítla odejet se synem do Londýna, kde v té době přednášel na konferenci Vojtěch Volavka.. Ten se s ní pak znovu oženil roku 1942, aby ji uchránil před deportací do koncentračního tábora. V roce 1943 dostala nabídku připojit se k malému týmu, který při pražské Židovské náboženské obci budoval muzeum z liturgických předmětů, knih a archiválií shromážděných ze všech tehdy existujících židovských obcí v tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Ve válečném Ústředním židovském muzeu se podílela na tvorbě sbírek a na přípravě instalací, které ovšem nebyly přístupny veřejnosti. V únoru 1945 by...

Více od autora