Miloš Václav Kratochvíl
Matyášův meč

1971 | Nakladatelství Svoboda

Román o vůdci povstaleckých stavovských vojsk, kterým byl Matyáš Thurn, "rodem z Tyrol, jazykem Němec a pozemskými statky - a tím i stavovskou příslušností - český šlechtic", účasten.
Autor sleduje svého hrdinu v době neklidných stavovských protestů proti habsburské politice císaře Rudolfa II., jejich naděje v no…vého českého krále Matyáše a pohnuté děje v letech 1618-20. Zvlášť sugestivně je vylíčená bělohorská bitva a další Thurnovy snahy o zvrat jejích katastrofálních důsledků vlastní účastí v armádě různých protihabsburských zemí. Román o vůdci povstaleckých stavovských vojsk, kterým byl Matyáš Thurn, "rodem z Tyrol, jazykem Němec a pozemskými statky - a tím i stavovskou příslušností - český šlechtic", účasten.
Autor sled…uje svého hrdinu v době neklidných stavovských protestů proti habsburské politice císaře Rudolfa II., jejich naděje v nového českého krále Matyáše a pohnuté děje v letech 1618-20. Zvlášť sugestivně je vylíčená bělohorská bitva a další Thurnovy snahy o zvrat jejích katastrofálních důsledků vlastní účastí v armádě různých protihabsburských zemí.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	299
Jazyk:	česky
Edice:	Omnia
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 3. 2025 10:53
Číslo položky:	1194255

O autorovi

Miloš Václav Kratochvíl

Miloš Václav Kratochvíl byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor. Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval nejen literární činnosti, v roce 1977 jej Rudé právo zařadilo mezi první signatáře Anticharty. V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem. Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Více od autora