Vladimír Macura
Masarykovy boty : a jiné semi(o)fejetony

1993 | Nakladatelství Pražská imaginace

Fejetony vyjadřující se k politickým, společenským a kulturním událostem dneška. Autor je zařazuje do širších historických a významových souvislostí, zamýšlí se nad českými dějinami, národní povahou, národními symboly, českým vlastenectvím, obrozením, hymnou, kulturou, romskou otázkou atd. Fejetony vyjadřující se k politickým, společenským a kulturním událostem dneška. Autor je zařazuje do širších historických a významových souvislostí, zamýšlí se nad českými dějinami, národní povahou, …národními symboly, českým vlastenectvím, obrozením, hymnou, kulturou, romskou otázkou atd.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	96
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071101168
ISBN:	9788071101161
Edice:	272. svazek ed. 272. svazek ed. Pražská imaginace
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2025 11:25
Číslo položky:	1444899

O autorovi

Vladimír Macura

Vladimír Macura byl český spisovatel, literární vědec a kritik. Ve svém literárně-historickém bádání se zabýval zejména dobou českého národního obrození a jeho mýty. Významná je jeho průlomová literárněvědná práce na toto téma Znamení zrodu a prozaické dílo. Jeho otec byl náměstkem ředitele Ostravsko-karvinských koksoven a posléze ředitelem Ústavu pro výzkum a využití paliv v Běchovicích u Prahy. Macura maturoval v roce 1963 v rodné Ostravě. Již na gymnáziu byl členem literární skupiny Autoři v povijanu a skupiny „ismuistů“ . Poté byl přijat ke studiu češtiny a angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ale protože jeho otec v té době přijal místo ředitele v Běchovicích, vystudoval tyto obory nakonec na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1968, doktorát si udělal v roce 1969, díky práci o Františku Halasovi. V roce 1969 nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1974 patřil k zakládajícím členům Baltského svazu, v době komunistické diktatury ilegální organizace sdružující přátele pobaltských národů, okupovaných Sovětským svazem . Podílel se i na vydávání samizdatového časopisu tohoto spolku Läänemere Liidu Liige. V roce 1987 získal titul kandidát věd. Po sametové revoluci spoluzakládal Obec spisovatelů a v roce 1990 se stal zástupcem ředitele svého ústavu. V roce 1993 pak byl jmenován jeho ředitelem. Funkci vykonával až do smrti. V roce 1998 obdržel Státní cenu za literaturu za Guvernantku a Český sen. Macurův život a dílo zpracoval jeho přítel Pavel Janoušek v knižní monografii Ten, který byl: Vladimír Macura mezi literaturou, vědou a hrou . Zemřel roku 1999 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Literatuře se věnují i jeho dcera Kateřina Jančaříková a syn Ondřej Macura . Ve své literárně...

Více od autora