Alois Jirásek
Maryla ; Zemanka

1950 | Nakladatelství Československý spisovatel

"Maryla" přímo překypuje šťastným, ryze jiráskovským humorem i poetickým kouzlem. Hrdinka novely, dívka mladičká, zrodila se v táboře a smělá proto je, že nad ní lidé starého pořádku trnou hrůzou. Ale totéž platí o starém Buchovcovi. Táborský hejtman se právě vrátil z Polska, z boje, a nyní má za klidného správcování J…iříkova sedět na své tvrzi. Šije to s ním a vře to v něm. Když mladý Rozvoda unesl Marylu, je to důvod k výpravě a Zbyněk táhne na nepřítele. Mezi Donkovem a Sonovem vypukla "trojská" válka. Příběh končí šťastně: na Staroměst. radnici je zvolen králem Čech Jiří z Poděbrad a přítomní zemané Buchovec a Rozvoda si v nadšení padnou do náruče. Společně se vracejí k Marušce - mladé matce. - Zato "Zemanka", ačkoli vypráví o téže době, je povídka až krutě smutná. Lidé Tábora hledají nové cesty. Laurin, syn Tábor. bojovníka, propaguje a organisuje adamitství. Odroda naopak je strohý utrakvista, u Lipan stál na reakční straně. Jeho žena Eliška miluje Laurina. Když ji Odroda přistihl s ním, smrtelně ji ranil. Sám však umírá probodnut Laurinem. I zde ne Laurin, ale Odroda hyne. J. je s celou duší při novém. Ani adamitství ho neodstrašuje. Avšak je škoda Tábora, vše, co přišlo po pádu Tábora, byla ztráta, krok dolů. Odtud drtivý smutek povídky. "Maryla" přímo překypuje šťastným, ryze jiráskovským humorem i poetickým kouzlem. Hrdinka novely, dívka mladičká, zrodila se v táboře a smělá proto je, že nad ní lidé starého pořádku trnou hrůzou. Ale… totéž platí o starém Buchovcovi. Táborský hejtman se právě vrátil z Polska, z boje, a nyní má za klidného správcování Jiříkova sedět na své tvrzi. Šije to s ním a vře to v něm. Když mladý Rozvoda unesl Marylu, je to důvod k výpravě a Zbyněk táhne na nepřítele. Mezi Donkovem a Sonovem vypukla "trojská" válka. Příběh končí šťastně: na Staroměst. radnici je zvolen králem Čech Jiří z Poděbrad a přítomní zemané Buchovec a Rozvoda si v nadšení padnou do náruče. Společně se vracejí k Marušce - mladé matce. - Zato "Zemanka", ačkoli vypráví o téže době, je povídka až krutě smutná. Lidé Tábora hledají nové cesty. Laurin, syn Tábor. bojovníka, propaguje a organisuje adamitství. Odroda naopak je strohý utrakvista, u Lipan stál na reakční straně. Jeho žena Eliška miluje Laurina. Když ji Odroda přistihl s ním, smrtelně ji ranil. Sám však umírá probodnut Laurinem. I zde ne Laurin, ale Odroda hyne. J. je s celou duší při novém. Ani adamitství ho neodstrašuje. Avšak je škoda Tábora, vše, co přišlo po pádu Tábora, byla ztráta, krok dolů. Odtud drtivý smutek povídky.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026	LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 16. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	246
Jazyk:	česky
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu, 11. svazek ed. 11. svazek ed. Spisy Aloise Jiráska
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 9. 2024 15:29
Číslo položky:	984245

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora