Bjørnstjerne Bjørnson
Duellanti + Mary + Tři poslední V JEDNOM SVAZKU

1907 | Nakladatelství Nakladatelské družstvo Máje

Volné pokračování detektivního románu Královna zločinu.
Maura Ryanová, známá Královna zločinu, přenechala otěže „rodinné firmy“ bratrovi a vedla poklidný život po boku svého muže. Její představy o budoucnosti se však jednoho dne ukážou jako velmi naivní. V minulosti si udělala řadu nepřátel, jejichž úklady ji donutí… znovu sevrátit na scénu a tak se po tragické smrti manžela znovu ujme vedení, aby společně s bratry dala rivalům najevo, že s Ryanovými není radno si zahrávat. Rozpoutává se tím série krvavých vražd, které páchají rozzuření členové mafiánských klanů. Po šesti letech se náhle opět objeví největší nepřítel Ryanových - Joliff, který vše původně rozpoutal a vražedný kolotoč pokračuje. Volné pokračování detektivního románu Královna zločinu.
Maura Ryanová, známá Královna zločinu, přenechala otěže „rodinné firmy“ bratrovi a vedla poklidný život po boku svého muže. Její představy o …budoucnosti se však jednoho dne ukážou jako velmi naivní. V minulosti si udělala řadu nepřátel, jejichž úklady ji donutí znovu sevrátit na scénu a tak se po tragické smrti manžela znovu ujme vedení, aby společně s bratry dala rivalům najevo, že s Ryanovými není radno si zahrávat. Rozpoutává se tím série krvavých vražd, které páchají rozzuření členové mafiánských klanů. Po šesti letech se náhle opět objeví největší nepřítel Ryanových - Joliff, který vše původně rozpoutal a vražedný kolotoč pokračuje.

Obsažené svazky:

Tři poslední, román 1905 (128 s.)
Mary, román 1907 (176 s.)
Duellanti 1906 (269 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko původního majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
	Stav Dobrý razítko původního majitele	KOMPLET Skladem pro e-shop	349 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	128 + 176 + 269
Jazyk:	česky
Překladatel:	Hugo Kosterka
Edice:	11. svazek ed. 11. svazek ed. Čítárna Máje, Knihovna Máje, Spisy R.J. Kronbauera
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 12. 2025 11:22
Číslo položky:	1510603

O autorech

Bjørnstjerne Bjørnson

Bjørnstjerne Martinius Bjørnson byl norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1903. Spolu s Henrikem Ibsenem, Jonasem Liem a Alexanderem Kiellandem patřil k tzv. velké čtyřce norských spisovatelů zlatého věku. S Henrikem Ibsenem se ve druhé polovině 19. století zasloužili o nebývalý rozvoj norské literatury a divadla. Projevoval společenskou angažovanost, zasazoval se o liberalismus a kulturní i státní samostatnost Norska a o práva malých utlačovaných národů. Bjørnson se narodil roku 1832 v malé vesnici Kvikne v dnešní norské provincii Hedmark. Otec Peder pocházel z rolnické rodiny a zpočátku sám obdělával své pozemky. V pokročilejším věku vystudoval teologii a stal se pastorem . Matka Inger Elise Nordraak byla dcerou učitele, ráda četla a zapojovala se do místního kulturního života. Ve stejném duchu vychovávala i svého syna. Otec byl přidělen do farnosti oblasti Nesset v Romsdalském údolí, v jedné z nejkrásnějších přírodních oblastí Norska. Bjørnstjerne ve dvanácti letech nastoupil na střední školu v obci Molde na severním břehu Romsdalsfjordu. Získal si respekt spolužáků svou fyzickou zdatností, ale hlavně svými znalostmi a prvními literárními pokusy. Skládal drobné básničky a založil ručně psaný časopis Svoboda, který rozesílal svým známým. Už v té době vnímal ohlas revolučních událostí roku 1848 v Evropě a předsevzal si, že bude mezi lidmi šířit myšlenky na svobodu a lepší životní podmínky. Školu musel opustit, když byl jeho otec suspendován kvůli křivému obvinění. Odjel k svému strýci do Kristianie, kde pokračoval ve studiu na vyšší střední škole. Seznámil se s Markusem Thranem, prvním propagátorem socialismu v Norsku a začal se zapojovat do politických aktivit. V červenci 1852 mu vyšla první báseň Vodopád v populárním časopise Morgenblatt. Nepodařilo se mu složit maturitní zkoušku a vrátil se domů, aby se ...

Více od autora

Rudolf Jaroslav Kronbauer

Rudolf Jaroslav Kronbauer byl český novinář, spisovatel, divadelní kritik. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a práva na univerzitě v Praze. Poté byl jmenován komisařem na zemském finančním ředitelství v Praze. Stal se členem redakce Hlasu národa, společně s Václavem Štechem redigoval Noviny mládeže, byl divadelním referentem a redaktorem Národních listů, členem redakce Máje, spoluorganizoval novinářskou organizaci. Napsal řadu napínavých beletristických prací, jak povídek, tak románů. Je také autorem vzpomínkových knih. Za svůj život mnoho fotografoval. Do knih jiných spisovatelů přidával fotografie, byl autorem fotografií mnoha herců a dalších známých osobností. A také autorem řady malých grafik, některé z nich byly použity na pohlednicích. Používal pseudonym A. Stráň. Jezdíval rád do Bakova nad Jizerou na prázdniny i s rodinou. Byl pohřben v Praze na Olšanech. Jeho román Řina byl roku 1926 zfilmován . Oženil se s Emilií, rozenou Kettnerovou , se kterou měl dcery Jarmilu , Emilii a Johannu . Jarmila byla známá jako herečka, zpěvačka a pedagožka, oceněná jako zasloužilá umělkyně. a jiné

Více od autora