Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
Jaroslav Šůla
Marie Magdaléna Novotná-Čudová

Jaroslav Šůla
Marie Magdaléna Novotná-Čudová : doba, krajina, rodina

2010 | Nakladatelství Oftis

Doba, krajina, rodina

V televizní anketě Kniha mého srdce se v roce 2009 umístila na druhém místě Babička od české spisovatelky Boženy Němcové, kterou obdivovaly četné generace našich malých i velkých čtenářů, kteří v ní viděli obraz mládí spisovatelky a dějiny jejího rodu, ale bohužel neoprávněně.

Rovněž… četní literární historici podlehli kouzlu jejího textu a nerozlišovali mezi básní a skutečností. Královéhradecký historik J. Šůla, který se již delší dobu zabývá zkoumáním pramenů Babičky, ve své nové knize představuje osudy klíčové postavy knihy. Konfrontuje text Babičky s mluvou archivních pramenů a dochází k překvapujícím závěrům. Skutečná "babička" se narodila v chalupě ve vesnici Křovice u Dobrušky , její milý a pozdější manžel, dobrušský rodák tkadlec Jiří Novotný, se dobrovolně nechal naverbovat do pruské armády, nezemřel však v bitvě roku 1794, ale jako propuštěný voják tkalcoval v Kladsku a zemřel na souchotiny až roku 1805. Manželům se nenarodily tři děti, ale celkem devět. "Babička" se po letech strávených v Kladsku a pravděpodobně v Zaháni vrátila do Čech, prožila necelých deset let v Ratibořicích, kde nezemřela, a ani "paní kněžna" ji nevyprovázela na poslední cestě. "Babička" odešla do Vídně, kde své nejmladší dceři vychovávala děti a zemřela v naprosté chudobě roku 1841, zatímco "paní kněžna" již roku 1839 atd. atd. Autor zasadil život protagonistky knihy do historie regionu Opočenska a Kladska a vidí v ní především typ hrdinné české ženy Podorlicka, žijící v nelehkých letech konce 18. a první poloviny 19. století. Kniha je opatřena poznámkovým aparátem a soupisem příslušné historické, literárně historické a regionální literatury české, německé i polské. Doba, krajina, rodina

V televizní anketě Kniha mého srdce se v roce 2009 umístila na druhém místě Babička od české spisovatelky Boženy Němcové, kterou obdivovaly četné generace našich malých i …velkých čtenářů, kteří v ní viděli obraz mládí spisovatelky a dějiny jejího rodu, ale bohužel neoprávněně.

Rovněž četní literární historici podlehli kouzlu jejího textu a nerozlišovali mezi básní a skutečností. Královéhradecký historik J. Šůla, který se již delší dobu zabývá zkoumáním pramenů Babičky, ve své nové knize představuje osudy klíčové postavy knihy. Konfrontuje text Babičky s mluvou archivních pramenů a dochází k překvapujícím závěrům. Skutečná "babička" se narodila v chalupě ve vesnici Křovice u Dobrušky , její milý a pozdější manžel, dobrušský rodák tkadlec Jiří Novotný, se dobrovolně nechal naverbovat do pruské armády, nezemřel však v bitvě roku 1794, ale jako propuštěný voják tkalcoval v Kladsku a zemřel na souchotiny až roku 1805. Manželům se nenarodily tři děti, ale celkem devět. "Babička" se po letech strávených v Kladsku a pravděpodobně v Zaháni vrátila do Čech, prožila necelých deset let v Ratibořicích, kde nezemřela, a ani "paní kněžna" ji nevyprovázela na poslední cestě. "Babička" odešla do Vídně, kde své nejmladší dceři vychovávala děti a zemřela v naprosté chudobě roku 1841, zatímco "paní kněžna" již roku 1839 atd. atd. Autor zasadil život protagonistky knihy do historie regionu Opočenska a Kladska a vidí v ní především typ hrdinné české ženy Podorlicka, žijící v nelehkých letech konce 18. a první poloviny 19. století. Kniha je opatřena poznámkovým aparátem a soupisem příslušné historické, literárně historické a regionální literatury české, německé i polské.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	158
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074051056
ISBN:	9788074051050
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Ústí nad Orlicí
Vystaveno:	28. 8. 2026 9:0
Číslo položky:	1894671

O autorovi

Jaroslav Šůla

Jaroslav Šula je český politik, bývalý senátor za obvod č. 67 – Nový Jičín, zastupitel Kopřivnice a člen KDU-ČSL. V letech 1967-1973 vystudoval obor dopravní stroje a manipulační zařízení na Fakultě strojní Vysokého učení technického v Brně. V letech 1973-1990 pracoval v Tatře Kopřivnice. V letech 1990-1994 byl poprvé zvolen místostarostou města Kopřivnice, od roku 1994 před vstupem do senátu pracoval jako vedoucí odboru sociální péče, zdravotnictví a bytového hospodářství Městského úřadu Kopřivnice. Po konci v senátu pracoval 7 let jako ředitel Domova Hortensie, v roce 2011 nahradil zesnulého Aloise Janka na postu místostarosty města Kopřivnice, na tomto postu zůstal až do konce volebního období v roce 2014. Je ženatý, má tři syny a dvě dcery. Členem ČSL se stal v roce 1984. V letech 1990 – 2014 zasedal v zastupitelstvu města Kopřivnice, v letech 1990-1994 a 2011-2014 byl také místostarostou. Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Milan Šturm v poměru 24,90 % ku 22,67 % hlasů. Ve druhém kole ovšem Šula obdržel 55,52 % hlasů a byl zvolen senátorem. V senátu se věnoval činnosti v Ústavně-právním výboru, kde v letech 2000-2002 vykonával post místopředsedy. V letech 1998-2000 zastával funkci místopředsedy senátorského klubu KDU-ČSL. V období 2002-2004 působil jako místopředseda Ústavně-právního výboru. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Milan Bureš. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 67 – Nový Jičín, když se ziskem 10,72 % hlasů obsadil 6. místo.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…