Anna Masaryková
Marc Chagall

1966 | Nakladatelství Svaz československých výtvarných umělců

WOLS: AFORISMY - VERŠE - KRESBY. - 1967. Vydáno pro přátele k Novému roku 1967. Texty přeložil a k vyd. připravil Antonín Hartmann. Praha; NČSVU; 1966. 28 s. včetně 7 celostránkových reprodukcí kreseb vytištěných jednostranně na čerpaném maršovském velínu; graficky upravil FELIX ŠEJNA. WOLS: AFORISMY - VERŠE - KRESBY. - 1967. Vydáno pro přátele k Novému roku 1967. Texty přeložil a k vyd. připravil Antonín Hartmann. Praha; NČSVU; 1966. 28 s. včetně 7 celostránkových reprodukcí kreseb… vytištěných jednostranně na čerpaném maršovském velínu; graficky upravil FELIX ŠEJNA.

Stav

Dobrý

obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s flíčky
Vazba:	sešit
Počet stran:	28 nečíslovaných , 4 nečíslované y vložené přílohy
Jazyk:	česky , francouzsky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 2. 2025 16:31
Číslo položky:	1144345

O autorovi

Anna Masaryková

Anna Masaryková byla česká historička umění, výtvarná kritička, dlouholetá pracovnice Národní galerie v Praze. Byla dcerou malíře Herberta Masaryka a vnučkou prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, švagrovou Emanuela Poche, tetou Mikuláše Medka a Charlotty Kotíkové. Po maturitě na gymnasiu v Praze studovala na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy československé dějiny u prof. Josefa Pekaře, prof. Josefa Šusty, prof. Josefa Vítězslava Šimáka, archeologii , srovnávací dějiny literatury a dějiny umění u prof. Antonína Matějčka a V. Birnbauma. Roku 1936 obhájila rigorózní práci: Druhé rokoko v Čechách. Pracovala jako archivářka SVU Mánes a jako referentka Volných směrů. Za války publikovala pod pseudonymem Anna Brynychová. V letech 1945–1970 pracovala v Národní galerii v Praze, v letech 1945–1949 jako vedoucí Moderního oddělení, odkud byla z politických důvodů roku 1949 odsunuta do archivu . Poté byla přednostkou Oddělení 19. století , Grafické sbírky a odbornou pracovnicí Oddělení 19. století a Grafické sbírky . Po srpnové okupaci v letech 1971–1984 vykonávala pouze příležitostnou brigádnickou výpomoc v Národní galerii. Od konce 80. let a zejména po roce 1989 se aktivně účastnila obnovení památky svého děda T. G. Masaryka i otce, také prostřednictvím velkých výstav, které v letech 1993–95 uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Napsala mj. monografie o Janu Slavíčkovi a Josefu Mařatkovi , sestavila řadu katalogů, kterým připojila teoretické studie . Důležitý je její příspěvek k poznání ženy výtvarnice v dějinách.

Více od autora