Karl Marx, Friedrich Engels
Manifest Komunistické strany

1961 | Státní nakladatelství politické literatury

Prvýkrát vyšiel v Londýne 21. februára roku 1848 ako samostatné dielo na 23 stranách. Napísali ho Karl Marx a Friedrich Engels a spĺňa úlohu programu Zväzu komunistov. Od marca až do júla 1848 vychádzal Manifest komunistickej strany v tlačovom orgáne nemeckých emigrantov „Deutsche Londoner Zeitung”. V tom istom roku vy…šiel jeho nemecký text v Londýne vo forme osobitnej brožúry na 30 stranách, v ktorom boli opravené niektoré chyby prvého vydania a zlepšená interpunkcia. Tento text sa potom stal základom nasledujúcich vydaní diel Marxa a Engelsa. Roku 1848 bol Manifest preložený do mnohých európskych jazykov . Mená autorov Manifestu sa vo vydaniach roku 1848 neuvádzali: prvýkrát boli v tlači uvedené roku 1850 v publikácii prvého anglického prekladu v chartistickom orgáne Red Republican v predslove, ktorý napísal redaktor tohto časopisu J. Harney. Roku 1872 vyšlo nové nemecké vydanie Manifestu s malými autorskými opravami a s predslovom Marxa a Engelsa. Toto vydanie, ako i nasledujúce nemecké vydania z rokov 1883 a 1890 vyšli pod titulom Komunistický manifest. Prvé ruské vydanie Manifestu komunistickej strany vyšlo roku 1868 v Ženeve v preklade Bakunina, ktorý na mnohých miestach prekrútil obsah Manifestu. Nedostatky prvého vydania boli odstránene vo vydaní, ktoré vyšlo v Ženeve roku 1882 v preklade Plechanova. Plechanovov preklad dal podnet k veľkému rozšíreniu myšlienok Manifestu v Rusku. Marx a Engels, ktorí pripisovali ohromný význam propagovaniu marxizmu v Rusku, napísali k tomuto vydaniu osobitný predslov. Po Marxovej smrti vyšlo viacero vydaní Manifestu, ktoré prezrel Engels: roku 1883 nemecké vydanie s predslovom Engelsa; roku 1888 anglické vydanie v preklade Samuela Moora, redigované Engelsom a opatrené jeho predslovom a poznámkami; roku 1890 nemecké vydanie s novým predslovom Engelsa. K poslednému vydaniu napísal Engels aj niekoľko poznámok. Roku 1885 v novinách Socialiste vyšiel francúzsky preklad Manifestu, ktorý urobila Marxova dcéra Laura Lafargue a skontroloval Engels. Engels napísal predslov k poľskému vydaniu Manifestu roku 1892 a k talianskemu vydaniu roku 1893. ""Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy – papež i car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti. Kde je opoziční strana, která by nebyla svými vládnoucími odpůrci vykřičena jako komunistická, kde je opoziční strana, která by opět potupnou výtku komunismu nevmetla ve tvář jak pokrokovějším opozičníkům, tak i svým reakčním odpůrcům? Z této zkušenosti vyplývá dvojí. Komunismus je již uznáván všemi evropskými mocnostmi za moc. Je svrchovaný čas, aby komunisté otevřeně před celým světem vyložili své názory, své cíle a své snahy a proti báchorkám o strašidle komunismu postavili manifest strany samé. Proto se v Londýně shromáždili komunisté nejrůznějších národností a sepsali tento manifest, jenž uveřejní v jazyku anglickém, francouzském, německém, italském, vlámském a dánském.,, Prvýkrát vyšiel v Londýne 21. februára roku 1848 ako samostatné dielo na 23 stranách. Napísali ho Karl Marx a Friedrich Engels a spĺňa úlohu programu Zväzu komunistov. Od marca až do júla 1848 vychádz…al Manifest komunistickej strany v tlačovom orgáne nemeckých emigrantov „Deutsche Londoner Zeitung”. V tom istom roku vyšiel jeho nemecký text v Londýne vo forme osobitnej brožúry na 30 stranách, v ktorom boli opravené niektoré chyby prvého vydania a zlepšená interpunkcia. Tento text sa potom stal základom nasledujúcich vydaní diel Marxa a Engelsa. Roku 1848 bol Manifest preložený do mnohých európskych jazykov . Mená autorov Manifestu sa vo vydaniach roku 1848 neuvádzali: prvýkrát boli v tlači uvedené roku 1850 v publikácii prvého anglického prekladu v chartistickom orgáne Red Republican v predslove, ktorý napísal redaktor tohto časopisu J. Harney. Roku 1872 vyšlo nové nemecké vydanie Manifestu s malými autorskými opravami a s predslovom Marxa a Engelsa. Toto vydanie, ako i nasledujúce nemecké vydania z rokov 1883 a 1890 vyšli pod titulom Komunistický manifest. Prvé ruské vydanie Manifestu komunistickej strany vyšlo roku 1868 v Ženeve v preklade Bakunina, ktorý na mnohých miestach prekrútil obsah Manifestu. Nedostatky prvého vydania boli odstránene vo vydaní, ktoré vyšlo v Ženeve roku 1882 v preklade Plechanova. Plechanovov preklad dal podnet k veľkému rozšíreniu myšlienok Manifestu v Rusku. Marx a Engels, ktorí pripisovali ohromný význam propagovaniu marxizmu v Rusku, napísali k tomuto vydaniu osobitný predslov. Po Marxovej smrti vyšlo viacero vydaní Manifestu, ktoré prezrel Engels: roku 1883 nemecké vydanie s predslovom Engelsa; roku 1888 anglické vydanie v preklade Samuela Moora, redigované Engelsom a opatrené jeho predslovom a poznámkami; roku 1890 nemecké vydanie s novým predslovom Engelsa. K poslednému vydaniu napísal Engels aj niekoľko poznámok. Roku 1885 v novinách Socialiste vyšiel francúzsky preklad Manifestu, ktorý urobila Marxova dcéra Laura Lafargue a skontroloval Engels. Engels napísal predslov k poľskému vydaniu Manifestu roku 1892 a k talianskemu vydaniu roku 1893. ""Evropou obchází strašidlo – strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy – papež i car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti. Kde je opoziční strana, která by nebyla svými vládnoucími odpůrci vykřičena jako komunistická, kde je opoziční strana, která by opět potupnou výtku komunismu nevmetla ve tvář jak pokrokovějším opozičníkům, tak i svým reakčním odpůrcům? Z této zkušenosti vyplývá dvojí. Komunismus je již uznáván všemi evropskými mocnostmi za moc. Je svrchovaný čas, aby komunisté otevřeně před celým světem vyložili své názory, své cíle a své snahy a proti báchorkám o strašidle komunismu postavili manifest strany samé. Proto se v Londýně shromáždili komunisté nejrůznějších národností a sepsali tento manifest, jenž uveřejní v jazyku anglickém, francouzském, německém, italském, vlámském a dánském.,,

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, lehké oděrky na obálce, V textu podtrháno tužkou

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, lehké oděrky na obálce, V textu podtrháno tužkou
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	96
Jazyk:	česky
Editor:	Oldřich Vyhnalík
Vydání:	Vydání 18., v SNPL 4.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 8. 2026 13:38
Číslo položky:	1893581

O autorech

Karl Marx

Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu. Mezi jeho nejznámější díla patří Ekonomicko-filosofické rukopisy, Komunistický manifest a nedokončený Kapitál. Společně s Friedrichem Engelsem rozpracoval vlastní materialistické pojetí dějin, založené na ekonomických zákonitostech. Ve společnosti je podle nich přítomen konflikt mezi ovládanými a vládnoucími, který bude odstraněn zrušením soukromého vlastnictví výrobních prostředků a nastolením beztřídní, komunistické společnosti. Jeho filosofický i politický vliv byl obrovský a z jeho myšlenek vyšla celá řada směrů v levé části politického spektra, a to jak oficiální ideologie socialistických států , tak nejrůznější variace neortodoxního marxismu, například frankfurtská škola. Narodil se jako třetí dítě do původně židovské rabínské rodiny v tehdy pruském Trevíru v Porýní . Otec však těsně před jeho narozením konvertoval ke státnímu luteránství, aby mohl nadále vykonávat práci advokáta. Roku 1824 pak byly pokřtěny také jeho děti. V Trevíru navštěvoval gymnázium, kde se seznámil se svým budoucím švagrem Edgarem von Westphalen. Roku 1836 se zasnoubil s jeho sestrou Jenny von Westphalen , s níž poté strávil celý život. Coby student se naučil skvěle francouzsky a podnikl několik literárních pokusů, které však záhy zavrhl. V té době již studoval práva v Bonnu a poté v Berlíně , kde se zapojil do bouřlivých diskusí nad myšlenkovým odkazem nedávno zemřelého Hegela a přiklonil se k reformistům, tzv. mladohegelovcům ; poslouchal Bruna Bauera a Ludwiga Feuerbacha. Roku 1841 pak in absentia promoval na univerzitě v Jeně prací na téma rozdílu Démokritovy a Epikúrovy přírodní filosofie. V roce 1842 začaly v ...

Více od autora

Friedrich Engels

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels , byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu. Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. Byl velmi pracovitý, ve volném čase studoval historii, filozofii a literaturu. V roce 1839 začal spolupracovat s časopisem radikální literární skupiny Mladé Německo, kam přispíval články proti útlaku dělnické třídy a náboženskému pokrytectví boháčů . V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na Berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii. Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru, kde pracoval v podniku, jehož spolumajitelem byl jeho otec. Zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Posílal své články do německých novin a v listopadu 1842 se poprvé sešel s Karlem Marxem v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od ...

Více od autora

Komentáře ke knize