Helena Mniszkówna, Milada Večeřová
Malomocná 2 : 2

1991 | Nakladatelství Ivo Železný

Závěrečný díl o lásce mezi představiteli dvou rozdílných šlechtických vrstev v Polsku z přelomu století. Hrdinka, majorátní pán, musí po tragické smrti své snoubenky, kterou zahubila nenávist příslušnic vysoké polské šlechty, odolávat intrikám a nástrahám vdavekchtivých šlechtičen. Zůstává však neochvějně věrný své mrt…vé lásce a majorát odevzdává do rukou svého synovce. Závěrečný díl o lásce mezi představiteli dvou rozdílných šlechtických vrstev v Polsku z přelomu století. Hrdinka, majorátní pán, musí po tragické smrti své snoubenky, kterou zahubila nenávist příslušn…ic vysoké polské šlechty, odolávat intrikám a nástrahám vdavekchtivých šlechtičen. Zůstává však neochvějně věrný své mrtvé lásce a majorát odevzdává do rukou svého synovce.

Součástí souboru:

Malomocná 1991 2. díl (4 sv. (194, 160, 139, 153 s.), 2. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	160
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071160466
ISBN:	9788071160465
Překladatel:	Helena Skladovská
Edice:	Do kabelky
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Helena Mniszkówna

Mniszkówna Helena, rodená Mniszek-Tchorznická , nar. 24.května 1878 rok v tom čase Volyň, zomrela 18. marca 1943 v Podlasie Sabniach. Poľská romantická prozaička. Písala prevažne zo života poľskej šľachty. V 19 rokoch sa prvý raz vydala za Vladislava Chyżyńskieho, s ktorým sa presťahovala do Litvy. Tam sa zrodila myšlienka napísať román Malomocná - románový súbor zo života aristokracie. Životné prostredie pre tento román získala práve počas prvého manželstva. Ale keď v roku 1903 zomrel jej manžel, vrátila sa k rodičom. Prvé dva zväzky románu Malomocná vyšli v roku 1909 s finančnou podporou jej otca. Kniha sa rýchlo rozpredala. Napriek tomu, že rukopis hodnotil aj Mark Twain, ktorý bol rodinným priateľom, neskôr sa objavili nepriaznivé kritiky, ktoré však nezabránili, aby sa vydalo už 16 vydanie tohto románu. V roku 1910 sa Helena druhý raz vydala za Anthonyho Rawicz Radomyskieho z Rogala. Z tohto manželstva sa narodili dve dcéry, dvojičky. V 1939 im Nemci zhabali majetok a o osem rokov neskôr sa stala druhý raz vdovou. Opäť sa vrátila domov k rodičom a tam zostala až do svojej smrti. Je pochovaná v rodinnej hrobke Mniszek-Tchorznických. zdroj foto: http://sabnie.pl/gmina/helena-mniszek/ iné zdroje fotografií a webstránok: http://www.michal-razniewski.orangespace.pl/kuchary.html http://pl.wikipedia.org/wiki/Helena_Mniszk%C3%B3wna http://www.michal-razniewski.orangespace.pl/helena_mniszek.html

Více od autora

Milada Večeřová

Česká pedagožka, spisovatelka, redaktorka a překladatelka. Narozena 26. 8. 1930 v Dolním Újezdě u Litomyšle . PhDr. Středoškol. pedagožka, redaktorka, autorka beletrie, knih pro děti. Překladatelka z ruštiny a běloruštiny. Narodila se v Dolním Újezdě u Litomyšle. V dětství onemocněla tuberkulózou kostí a strávila čtyři roky v Hamzově dětské léčebně v Košumberku . Vystudovala gymnázium v Litomyšli a poté filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-ruština. Zprvu pracovala jako nakladatelská redaktorka, poté se věnovala učitelskému povolání. Učila na Střední všeobecné vzdělávací škole a na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. Mnozí bývalí žáci vzpomínají na paní profesorku s láskou, podle jejich svědectví nebyla na ně příliš přísná, přesto si dokázala získat autoritu a vzbudit u studentů zájem o literaturu a poezii. Počátkem devadesátých let však učitelství opustila a věnovala se cele literatuře. Známá je především její tvorba pro děti. První knížka Nouzové přistání je příběhem pro kluky a jejich tatínky, kterým učarovaly letecké motory. Klukovské hrdiny najdeme i v další knize Hokejka – do jakého prostředí čtenáře zavede, napovídá už její název. Doslov k ní napsala paní Marie Hašková, maminka slavného „Dominátora“. Dějištěm jsou samozřejmě Pardubice. Naopak převážně dívčí hrdinky má samozřejmě nejvýznamnější dílo paní Večeřové. Jmenuje se Děti z Košumberku a vyšla v roce 1996. V ní se autorka vrací do svého dětství a přibližuje čtenářům právě dobu, kdy se léčila v Košumberku. Může se tedy zdát, že půjde o velice smutné čtení . Ano, píše, přesto však v knížce nenajdeme přehnaný sentiment a dojde i na chvíle úsměvné. Děti z Košumberku oslavily nejen ty, kteří sami Hamzovou léčevnou prošli, ale i mnoho dalších čtenářů. Pro ty, kteří je ještě neznají, určitě stojí za přečtení. Poslední knihou...

Více od autora