Eduard Herold, Jan Herain
Malá Strana I

1896 | Nakladatelství F. Topič

Práce se věnuje popisu Malé Strany: Valdštejnskému paláci a náměstí, Malostranskému náměstí, Nerudově ulici. U dějin Valdštejnského paláce je mnoho prostoru věnováno postavě Albrechta z Valdštejna a době před Bílou horou a po ní. Množství textu pojednává o českých dějinách té doby, zvláště o válečných událostech. Malos…transké náměstí je probíráno po jednotlivých částech podle světových stran. Autor se zaměřuje hlavně na majetkové vztahy k nemovitostem a pražským domům, vyjmenovává jednotlivé vlastníky a popisuje jejich životní osudy. Podrobně jsou líčeny zvláště osoby veřejně známe, které nějakým způsobem zasáhly do historie a veřejného života země. Většina těchto osob pocházela ze známých šlechtických rodů. Podrobně jsou zachyceny domy v Nerudově ulici i s jejich vlastníky, mnohdy architekty nebo malíři. Práce se věnuje popisu Malé Strany: Valdštejnskému paláci a náměstí, Malostranskému náměstí, Nerudově ulici. U dějin Valdštejnského paláce je mnoho prostoru věnováno postavě Albrechta z Valdštejna a d…obě před Bílou horou a po ní. Množství textu pojednává o českých dějinách té doby, zvláště o válečných událostech. Malostranské náměstí je probíráno po jednotlivých částech podle světových stran. Autor se zaměřuje hlavně na majetkové vztahy k nemovitostem a pražským domům, vyjmenovává jednotlivé vlastníky a popisuje jejich životní osudy. Podrobně jsou líčeny zvláště osoby veřejně známe, které nějakým způsobem zasáhly do historie a veřejného života země. Většina těchto osob pocházela ze známých šlechtických rodů. Podrobně jsou zachyceny domy v Nerudově ulici i s jejich vlastníky, mnohdy architekty nebo malíři.

Stav

Dobrý

zašlé desky, lehké oděrky, převazba

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, lehké oděrky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	396
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Eduard Herold, Viktor Olíva
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Malebné cesty po Praze
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2022 8:55
Číslo položky:	269125

O autorech

Eduard Herold

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel. Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové. Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovliněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných , od roku 1863 také Umělecké besedy. Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi; jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací. V letech 1868 – 1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi . Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen , Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu. Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Byl dvakrát ženat. S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou měl syna Jindřicha/Heinricha a dceru Boženu , obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti prv...

Více od autora

Jan Herain

Jan Herain byl český architekt a historik, byl členem Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy. Zemřel roku 1914 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Více od autora