Georg Wilhelm Friedrich Hegel
Encyklopedie filozofických věd : Malá logika - Díl 1

1992 | Nakladatelství Svoboda

Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice. Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.

Stav

Dobrý

zvlněná obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zvlněná obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	385
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020501533
ISBN:	9788020501530
Překladatel:	Jaromír Loužil
Edice:	Filozofické dědictví, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Encyklopedie filozofických věd
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 7. 2025 11:11
Číslo položky:	1318276

O autorovi

Georg Wilhelm Friedrich Hegel

Georg Wilhelm Friedrich Hegel byl filosof, představitel německého idealismu. Hegelovým hlavním přínosem je objev dějinnosti: svět není neměnné, stálé uspořádání, nýbrž jedno nesmírné dějství, v němž světový duch hledá cestu sám k sobě. V lidstvu se uskutečňuje svoboda a rozum vesmíru tím, že roste lidské uvědomění a schopnost přetvářet svět. Tomu, co jest, nelze rozumět jinak než jako procesu, změně, vývoji, pokroku, cestě k dokonalosti, případně i zápasu protikladů. Tuto myšlenku převzala v průběhu 19. století nejen filosofie, ale postupně i jednotlivé vědy: jazykověda, právo, sociologie a v podobě evoluce také např. biologie, antropologie a kosmologie. Cesta ducha a zákonitá dějinnost světa začíná uzavřeným absolutnem, které je totožné s nicotou. Z kosmologického hlediska se dá hovořit o singularitě v období před velkým třeskem. Absolutno se poté začíná realizovat v přírodě, aby nakonec po mnoha miliardách let dalo vzniknout vědomí a poznávalo samo sebe. Narodil se ve Stuttgartu. Od svých pěti let navštěvoval tamější latinskou školu a brzy si vynikajícím způsobem osvojil řecké i římské klasiky. Od roku 1788 studoval filosofii a teologii v Tübingenu se svými přáteli, filosofem Schellingem a básníkem Hölderlinem. Roku 1801 se habilitoval spisem o astronomii v Jeně, kde pak přednášel filosofii. Když roku 1806 porazil Napoleon pruskou armádu u Jeny, Hegel právě dokončoval své nejslavnější dílo – Fenomenologii ducha. S přítelem Schellingem vydával „Kritický časopis pro filosofii“, věnovaný hlavně dědictví Kantovy filosofie, a v roce 1808 se stal rektorem norimberského gymnázia. Zde dokončil své druhé velké dílo, třísvazkovou Vědu o logice . Ta mu vynesla povolání na katedru filosofie v Heidelbergu, kde napsal Encyklopedii filosofických věd . Roku 1811 se oženil s Marií von Tücher, s níž měl dva syny. Roku 1818 byl povolán do Berlína, kde se těšil nesmírné vážnosti a vlivu. I...

Více od autora