Knihy
Fyzika a příbuzné vědy
Astronomie
Roger Penrose
Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl

Roger Penrose
Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl

1999 | Nakladatelství Mladá fronta

Popularizační výklad některých témat současné vědy vede k obecnějším závěrům. Podstatu fyzikálního světa lze odhalit v matematice - pochopení struktury světa může vycházet z matematických principů. Většina lidských vjemů má nevýpočetní charakter, neboť veškeré myšlení a vědomé chování probíhá tímto způsobem. Autor se …snaží v mozku identifikovat struktury, kde by mohly probíhat zcela nové fyzikální procesy, spojující nevýpočetní aspekty vědomí a nevýpočetní charakter procesu objektivní redukce vlnové funkce k makroskopicky pozorovatelným veličinám. Popularizační výklad některých témat současné vědy vede k obecnějším závěrům. Podstatu fyzikálního světa lze odhalit v matematice - pochopení struktury světa může vycházet z matematických principů. V…ětšina lidských vjemů má nevýpočetní charakter, neboť veškeré myšlení a vědomé chování probíhá tímto způsobem. Autor se snaží v mozku identifikovat struktury, kde by mohly probíhat zcela nové fyzikální procesy, spojující nevýpočetní aspekty vědomí a nevýpočetní charakter procesu objektivní redukce vlnové funkce k makroskopicky pozorovatelným veličinám.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 24. 6. 2025

	Stav Velmi dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 24. 6. 2025	799 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	649 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	158
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020407804
ISBN:	9788020407801
Překladatel:	Jiří Langer
Edice:	144. svazek ed. 144. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 6. 2025 13:52
Číslo položky:	1265396

O autorovi

Roger Penrose

Sir Roger Penrose je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Je také rekreačním filosofem. V roce 2020 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, za predikci vzniku černých děr na základě obecné teorie relativity. Narodil se do rodiny, ve které byla matematika významný spojovací prvek zálib téměř každého člena rodiny. Jeho otec byl vystudovaný genetik, ale matematika byla jeho velkou zálibou, jeho starší bratr vystudoval matematiku i fyziku. Jeho mladší bratr se stal desetinásobným britským šachovým mistrem a jeho matka byla lékařka. Jeho zálibami byla matematika a biologie, ještě před počátkem studia matematiky na Univerzitě v Cambridgi se mezi jeho vytoužená povolání ocitla mozková chirurgie. Při výběru vysokoškolského studia váhal mezi studiem matematiky a biologie, rozhodl se pro matematiku. Narazil však na značný odpor svého otce, který byl toho názoru že jako matematik nebude mít schopnost uživit se. On však na svém rozhodnutí trval, a tak jej děkan cambridgeské univerzity podrobil testu, ve kterém předpokládal, že vyřeší pouze polovinu daných matematických úloh. On však všechny úlohy vyřešil ještě před vypršením časového limitu, otec tedy ustoupil. Vystudoval topologii, ale téměř celý život se zabývá teoretickou fyzikou. V 60. letech 20. století se věnoval obecné teorii relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii. Roku 1988 získal spolu se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 konečně Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svou teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta. Rovněž je autorem tzv. Penroseova dláždění. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vyd...

Více od autora