Knihy
Jiří Weil
Makanna, otec divů (1945)

Jiří Weil
Makanna, otec divů (1945)

2026 | Nakladatelství Triáda, s.r.o.

Šestý svazek Spisů Jiřího Weila. Román Makanna, otec divů poprvé vyšel na přelomu zimy a jara 1946. Jiří Weil jej psal již v prvních letech okupace a Makanna měl vyjít v Jandově nakladatelství v roce 1941 pod jménem Weilova přítele Pavla Vyskočila. Konspirativní plán však zmařila nacistická správa: Vyskočil byl transpo…rtován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl poslední den roku 1941 zabit . Doslov pro první vydání napsal Pavel Eisner: „Viděl jsem tu knihu vznikat, byl jsem jeden z pěti šesti lidí, kteří věděli, kdo je jejím vlastním autorem, byl jsem svědkem, jak se v hrdinném tvůrčím náporu rodí z hladu, zimy, bídy, perzekuce, z úzkostí a trýzně, z životní opuštěnosti téměř naprosté. ¶ Ale přesto myslím, že nezkresluji svým úsudkem, když jí připisuji tolik kladů. Je to pořádný kus výpravné prózy, ukázněné, zvládnuté, sytě předmětné, plastické, s nejednou pasáží opravdu kutou. Jeho výjevy ze středního asijského Orientu, přírodními sceneriemi počínajíc, mají vlastnost, která je povznáší nad ověření odborného znalce : přesvědčují. Z podkladu daného historickými zprávami o své postavě ústřední rozvinul autor dějovou fabuli volně, vždyť nešlo o žádnou biographie romancée. Pokud jde o tzv. prostředí, tedy to, čemu bych raději řekl nebe, vzduch, světlo, duše krajiny a krajin, dech a rytmus přírody, mohl se autor opřít o zážitky ze svého někdejšího pobytu ve středoasijské končině sovětského Ruska. Součtem toho všeho vznikl historický román orientální, nadaný velkou přitažlivostí obsahu, děje, podání. Životní princip lži nelze obsáhnout rozumem. Proto není rozumového vysvětlení pro přepodivné zákruty, kterými probíhá cesta Makannova od dětských dnů ve vesnici Gaze u města Mervu až po ohnivou pec na hradě Sam. Tím nezahladitelněji se však vryjí v paměť závěrečné věty románu, ze kterých se ještě jednou, poslední postava za průvodem vyklizujícím scénu knihy, vynořuje zjev věčného otroka Fazla, ztělesněné zneužití člověka, ale i ztělesněná výstraha: Nejhorší způsob, jak čelit lži a zlu, je otroctví. ¶ Symfonií a epopejí lži vůdcovské bych nazval román Jiřího Weila.“ Román oceňovala i literární historička Růžena Grebeníčková, mj. napsala: „V románě Makanna, otec divů si Weil svou centrální otázku – jak rozlišit mezi klamným a neklamným, mezi iluzí, lží, podvodem, předstíráním, a mezi autentickou povahou věcí a lidí, když je pravé a falešné v normálním běžném zacházení přece k nerozeznání slito? – dosloví a, uvědomí, zformuluje a naplno otevře. Od té chvíle zůstane tematika svedení, pokušení, téma lžimesiášství latentně zázemím celé Weilovy tvorby. Problém falešného spasitelství, nepravé utopie, ideje, která svádí, zavádí, podrobuje si lidské životy, se nyní nadále neztrácí ani tam, kde ji autor modifikuje zdánlivě zcela jiným směrem. Ústřední téma se mu totiž stále prohlubuje a zřetelně přerůstá až k vydělení dvou sfér, v nichž se odvíjí život člověka, nebo též ke zjištění toho, co je vlastním lidským životem“ . Šestý svazek Spisů Jiřího Weila. Román Makanna, otec divů poprvé vyšel na přelomu zimy a jara 1946. Jiří Weil jej psal již v prvních letech okupace a Makanna měl vyjít v Jandově nakladatelství v roce …1941 pod jménem Weilova přítele Pavla Vyskočila. Konspirativní plán však zmařila nacistická správa: Vyskočil byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl poslední den roku 1941 zabit . Doslov pro první vydání napsal Pavel Eisner: „Viděl jsem tu knihu vznikat, byl jsem jeden z pěti šesti lidí, kteří věděli, kdo je jejím vlastním autorem, byl jsem svědkem, jak se v hrdinném tvůrčím náporu rodí z hladu, zimy, bídy, perzekuce, z úzkostí a trýzně, z životní opuštěnosti téměř naprosté. ¶ Ale přesto myslím, že nezkresluji svým úsudkem, když jí připisuji tolik kladů. Je to pořádný kus výpravné prózy, ukázněné, zvládnuté, sytě předmětné, plastické, s nejednou pasáží opravdu kutou. Jeho výjevy ze středního asijského Orientu, přírodními sceneriemi počínajíc, mají vlastnost, která je povznáší nad ověření odborného znalce : přesvědčují. Z podkladu daného historickými zprávami o své postavě ústřední rozvinul autor dějovou fabuli volně, vždyť nešlo o žádnou biographie romancée. Pokud jde o tzv. prostředí, tedy to, čemu bych raději řekl nebe, vzduch, světlo, duše krajiny a krajin, dech a rytmus přírody, mohl se autor opřít o zážitky ze svého někdejšího pobytu ve středoasijské končině sovětského Ruska. Součtem toho všeho vznikl historický román orientální, nadaný velkou přitažlivostí obsahu, děje, podání. Životní princip lži nelze obsáhnout rozumem. Proto není rozumového vysvětlení pro přepodivné zákruty, kterými probíhá cesta Makannova od dětských dnů ve vesnici Gaze u města Mervu až po ohnivou pec na hradě Sam. Tím nezahladitelněji se však vryjí v paměť závěrečné věty románu, ze kterých se ještě jednou, poslední postava za průvodem vyklizujícím scénu knihy, vynořuje zjev věčného otroka Fazla, ztělesněné zneužití člověka, ale i ztělesněná výstraha: Nejhorší způsob, jak čelit lži a zlu, je otroctví. ¶ Symfonií a epopejí lži vůdcovské bych nazval román Jiřího Weila.“ Román oceňovala i literární historička Růžena Grebeníčková, mj. napsala: „V románě Makanna, otec divů si Weil svou centrální otázku – jak rozlišit mezi klamným a neklamným, mezi iluzí, lží, podvodem, předstíráním, a mezi autentickou povahou věcí a lidí, když je pravé a falešné v normálním běžném zacházení přece k nerozeznání slito? – dosloví a, uvědomí, zformuluje a naplno otevře. Od té chvíle zůstane tematika svedení, pokušení, téma lžimesiášství latentně zázemím celé Weilovy tvorby. Problém falešného spasitelství, nepravé utopie, ideje, která svádí, zavádí, podrobuje si lidské životy, se nyní nadále neztrácí ani tam, kde ji autor modifikuje zdánlivě zcela jiným směrem. Ústřední téma se mu totiž stále prohlubuje a zřetelně přerůstá až k vydělení dvou sfér, v nichž se odvíjí život člověka, nebo též ke zjištění toho, co je vlastním lidským životem“ .

Stav

Nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 10. 2. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	344
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074743624
ISBN:	9788074743627
Vydání:	1
Vystaveno:	22. 1. 2026 10:17
Číslo položky:	1545087

O autorovi

Jiří Weil

Jiří Weil byl český spisovatel, literární kritik, novinář a překladatel židovského původu. Proslavil se romány Moskva–hranice a Život s hvězdou. Jeho otec spoluvlastnil rámařský závod Weil a Klein. Po první světové válce však podnik zkrachoval, rodina zchudla a usadila se v Praze. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slovanskou filologii a srovnávací literatury. Studium úspěšně dokončil doktorátem v roce 1928, prací nazvanou Gogol a anglický román 18. století. Během studia se stal členem Devětsilu. Weil byl přesvědčeným komunistou, již na střední škole byl členem kroužků sociálnědemokratické levice, na studiích začal pracovat jako překladatel tiskového oddělení sovětského zastupitelství v Praze , v roce 1925 se stal členem KSČ. V roce 1929, poté co Gottwald bolševizoval stranu a postavila se proti němu sedmička známých spisovatelů, Weil je otevřeně kritizoval. Několikrát navštívil SSSR, v letech 1933–1935 tam působil jako překladatel ve vydavatelství Kominterny. Na konci roku 1934 ho však zasáhl stalinský represivní stroj, když se stal obětí čistek po vraždě Sergeje Mironoviče Kirova. Na začátku roku 1935 byl vyšetřován, propuštěn z vydavatelství a vyloučen ze strany. V březnu byl poslán na "pracovní převýchovu" do československé komuny v Sovětském svazu Interhelpo, která se nacházela na území dnešního Kyrgyzstánu, nedaleko Frunze . Od léta byl nasazen na nucené práce v nápravně-pracovním táboře u jezera Balchaš . V listopadu 1935 mu pak Kominterna dovolila vrátit se do Československa. Jeho důvěra ve stalinský komunismus však byla narušena, což reflektoval v románu Moskva-hranice, který vyšel v roce 1937. Zde popsal některé mechanismy, které zažil na vlastní kůži, přiznával však, že pro něj bylo velmi bolestné demaskovat systém, v nějž sám věřil. Za román byl vyloučen z KSČ. V době druhé ...

Více od autora