Jan Květ
Má vlast : česká krajina v díle našich malířů

1941 | Nakladatelství Orbis

"Pokusili jsme se nastíniti hlavní proudy a směry, jimiž šel vývoj naší malby krajinné, naznačiti, jak byl spjat s vývojem evropským a dotknouti se toho, jak se měnil vztah malířův k české krajině, jak doba a její umělecké zaměření určovaly volbu námětu i jeho výtv. pojetí. Stejná hlediska řídila i výběr obrazů, jehož …hlavním cílem bylo zachytiti ve zkratce obraz země, jak se je ví v naší malířské tvorbě na théma ČESKÁ KRAJINA. " "Pokusili jsme se nastíniti hlavní proudy a směry, jimiž šel vývoj naší malby krajinné, naznačiti, jak byl spjat s vývojem evropským a dotknouti se toho, jak se měnil vztah malířův k české krajině, ja…k doba a její umělecké zaměření určovaly volbu námětu i jeho výtv. pojetí. Stejná hlediska řídila i výběr obrazů, jehož hlavním cílem bylo zachytiti ve zkratce obraz země, jak se je ví v naší malířské tvorbě na théma ČESKÁ KRAJINA. "

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~
	Stav Dobrý neautorská dedikace, obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	41 s., barev., obr. příl., repr
Jazyk:	česky
Vydání:	b.v.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 5. 2025 8:27
Číslo položky:	1230119

O autorovi

Jan Květ

Jan Květ byl český historik umění zaměřený na středověké umění, zejména iluminace, a na malířství přelomu 19. a 20. století, vysokoškolský pedagog, scénograf. Jan Květ pocházel z právnické rodiny, která se s otcovou službou často stěhovala. Od mládí se zajímal o výtvarné umění a památky, kreslil, maloval a věnoval se trojrozměrným návrhům. Absolvoval školní docházku v Táboře a poté v Praze na Jiráskově gymnasiu v Žitné ulici čp.308 . Dále vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze učitelství dějepisu a zeměpisu pro střední školy. Jeho učiteli byli Josef Šusta, Václav Novotný, Lubor Niederle, Gustav Friedrich, Josef Pekař a Otakar Kádner. Květovy zájmy byly daleko širší, navštěvoval přednášky z dějin literatury u Arne Nováka, semináře Vojtěcha Birnbauma a přednášky dějin umění Karla Chytila a Antonína Matějčka. Soukromě studoval malbu u Oty Bubeníčka. V letech 1919–23 byl asistentem a knihovníkem Historického semináře UK. Ve školním roce 1922–1923 Květ získal roční stipendium francouzské vlády a studoval v Paříži na Sorbonně a na École du Louvre, kde medievalistiku přednášeli slavní profesoři Émil Male, Marcel Aubert a Paul Vitry. Roku 1923 nastoupil jako asistent do Národního muzea, od roku 1924 byl jmenován adjunktem v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze, kde se definitivně rozhodl věnovat vědecké kariéře v oboru dějin umění středověku. Katalogizoval sbírky Lapidária a v letech 1940-1942 byl vedoucím národopisného oddělení. Pracovní poměr v muzeu ukončil roku 1945. Roku 1931 se prací o iluminovaných rukopisech královny Elišky Rejčky habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako soukromý docent středověkého umění. Téhož roku napsal zásadní stať do akademického Dějepisu umění v Čechách I. Roku 1933 se mu narodil syn Jan Květ, pozdější přírodovědec . V roce 1945 byl jmenován profesorem UK a roku ...

Více od autora

Komentáře ke knize