Vratislav Hugo Brunner, Aristofanés
Lysistrate - VÝTISK 143 z 500

1927 | Nakladatelství Kvasnička a Hampl

Bibliofilské vydání protiválečné komedie starořeckého klasického autora, jejíž zápletka spočívá v rozhodnutí žen, jež se rozhodnou neposkytovat mužům sex, pokud budou oni válčit. Vyzdobeno signovanými lepty Jana KOnůpka. Bibliofilské vydání protiválečné komedie starořeckého klasického autora, jejíž zápletka spočívá v rozhodnutí žen, jež se rozhodnou neposkytovat mužům sex, pokud budou oni válčit. Vyzdobeno signovanými… lepty Jana KOnůpka.

Stav

Velmi dobrý

číslováno, malé dírka na hřbet desek, rozlepená ochranná krabička, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka, vevázaná obálka, ochranný obal

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, malé dírka na hřbet desek, rozlepená ochranná krabička
Poznámka:	číslovaný výtisk 143 z 500, úprava Vratislav Hugo Brunner
Vazba:	pevná, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka, vevázaná obálka, ochranný obal
Počet stran:	101
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Byblis a biblion
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 7. 2025 11:33
Číslo položky:	1308562

O autorech

Aristofanés

Aristofanés , byl starořecký dramatik, hlavní představitel antické komedie. O jeho životě není mnoho známo, v letech 430–428 př. n. l. získal dramatické vzdělání a začal psát hry, první z nich ještě anonymně. Při athénských divadelních soutěžích, věnovaných bohu Dionýsovi , získal třikrát první a třikrát druhou cenu. Aristofanés byl zřejmě váženým občanem, neboť kolem roku 390 př. n. l. zastával úřad prytana. Jeho synové, Araros, Filippos a Nikostratos byli také úspěšní dramatici a inscenovali jeho poslední hry. Aristofanés napsal přes 40 her, ale v úplnosti se zachovalo pouze jedenáct. Z ostatních je dnes známo celkem 968 zlomků různé délky. Zachoval se jediný antický portrét Aristofana, dvojitá busta s Menandrem, dnes v muzeu v Bonnu. Aristofanovy komedie se vždy týkají aktuálních událostí a věcí, které Athéňany trápily. Řada z nich persifluje Peloponéskou válku, jiné karikují pokažené mravy mladých, kteří se vzdělávají v sofistických školách, aby pak dokázali obratnými řečmi zesměšnit své rodiče a vytáhnout z nich peníze. V komediích vystupují skutečné a veřejně známé osoby, Aristofanés například karikoval styl dramatika Euripida a v komedii Oblaka posměšně líčí Sókratovu školu. Roku 429 př. n. l., když v komedii Babyloňané nelichotivě vylíčil athénského vojevůdce Kleóna, byl obviněn z pomluvy úředníka a musel se hájit před soudem. O dva roky později se Kleón pokusil zpochybnit Aristofanovo občanství, opět bez úspěchu. Naopak Platón nechává Aristofana vystupovat v dialogu Symposion. V Athénách i později v Římě a v Alexandrii byl Aristofanés velice populární autor. Jeho dílo chválí římští básníci a na jeho komediální styl navazovalo mnoho římských i novověkých a moderních autorů. Aristofanova satira silně ovlivnila anglickou literaturu, hru Ptáci zpracoval Goethe a Heinrich Heine byl přesvědčen, že v jeho době by byl jistě pronásledován cenzurou. Ve 20. stol...

Více od autora

Vratislav Hugo Brunner

Vratislav Hugo Brunner byl český typograf, ilustrátor, grafik, karikaturista, autor hraček, divadelních scénografií, malíř. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky. Vratislav Hugo Brunner se narodil v rodině staroměstského klempířského mistra Antonína Brunnera a jeho manželky Leopoldiny, rozené Chudobové. Po celý život žil v domě „V nebi“ na rohu Perštýna a Skořepky na Starém Městě pražském. Studoval staroměstskou reálku, kde se přátelil s Eduardem Bassem a Františkem Frabšou. Eduard Bass byl jeho celoživotním přítelem. Po prvním semestru kvinty odešel na Akademii výtvarných umění. V přípravce byli jeho učiteli Vlaho Bukovac a Bohumír Roubalík. Později pracoval pod vedením Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Maxmiliána Pirnera. Byl neprůbojný ale spoluorganizoval studentský život. Pro své přátele byl velice obětavý. Miloval své "vlídné kouty" u přátel, jako byli Kamilla Neumannová a redakce Knihy dobrých autorů, anarchista Michal Kácha, Antonín Bouček v kavárně Union, Josef Walter v kavárně Montmartre , vydavatel Karel Borový, vydavatelství bratří Neubertové, prostředí na UPŠ. Od roku 1906 uveřejňoval časopisecky ilustrace a karikatury. V roce 1908 se stal jedním ze spoluzakladatelů Artělu . V roce 1909 spoluzaložil Novou edici . V roce 1912 navštívil Lipsko a Mnichov. Ze zahraničí se vrátil nešťastný zpět do Prahy, protože mu chybělo jeho oblíbené prostředí. Od roku 1919 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho žákem a později asistentem byl Josef Kaplický. V roce 1921 navrhl malířskou výzdobu pro vstupní síň I. výstavy Svazu českého díla. V roce 1925 obdržel 1. cenu a zlatou medaili za knižní výzdobu na Světové výstavě v Paříži. Téhož roku vytvoř...

Více od autora