Jaroslav Hruška
Luskoviny

1955 | Státní zemědělské nakladatelství

O luskovinách je v této publikaci pojednáno pouze pokud jde o pěstování na zrno, nikoliv s hlediska jejich pěstování na zelenou píci. První dvě kapitoly jsou věnovány významu, třídění, botanickým znakům, vlastnostem iagrotechnice luskovin, dále pleveli a chorobám i škůdcům luskovin. Další tři kapitoly probírají druhy a… odrůdy luskovin, jejich pěstování a semenářství i jakostní dodávkové normy. O luskovinách je v této publikaci pojednáno pouze pokud jde o pěstování na zrno, nikoliv s hlediska jejich pěstování na zelenou píci. První dvě kapitoly jsou věnovány významu, třídění, botanickým znak…ům, vlastnostem iagrotechnice luskovin, dále pleveli a chorobám i škůdcům luskovin. Další tři kapitoly probírají druhy a odrůdy luskovin, jejich pěstování a semenářství i jakostní dodávkové normy.

Stav

Dobrý

razítko z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	241, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	Rostlinná výroba
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2024 14:31
Číslo položky:	791306

O autorovi

Jaroslav Hruška

H. Uden, vlastním jménem Jaroslav Hruška , byl český lékař, politik, spisovatel a dlouholetý starosta města Kladna. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a lékařskou fakultu v Praze, kde promoval v roce 1872 a stal se doktorem medicíny a chirurgie. Působil jako lékař na Kladně u „Pražské železářské průmyslové společnosti“. Roku 1889 se stal starostou Kladna, poté co během událostí Krvavého Božího těla v Kladně 20. června utekli z města ředitel hutí Gottfried Bacher i starosta Josef Hrabě, v místním zastupitelstvu vystupoval za stranu Staročechů, v letech 1895–1898 se do funkce vrátil Josef Hrabě, ale Hruška byl znovu zvolen v letech 1898–1918 a tuto funkci zastával nejdéle ze všech kladenských starostů. Od roku 1899 byl starostou okresního zastupitelstva. Byl absolutně oddaný Habsburskému trůnu a panoval názor, že touží po povýšení do rytířského stavu. V roce 1918 byl nucen z funkce odstoupit z důvodu změny státního uspořádání, kdy v nové republice bylo vše rakouské špatné a tak byly na čas rychle zapomenuty i Hruškovo zásluhy o rozvoj města, tehdy odjel na čas ke své sestře, než se do Kladna opět vrátil. Obdobně špatně jako rakousko-uherským úředníkům se poté na Kladně dařilo i církvi a jejím představitelům, s nimiž se Hruška také přátelil, což mu bylo také vytýkáno. V posledních letech se mu zhoršilo zdraví, nemohl chodit a ztrácel paměť, mezi jeho přátele pařili děkan Josef Skála a doktor Bohuslav Niederle. Hruškovo zásluhy o město byly znovu vyzdviženy až při jeho úmrtí, kdy se s ním mimo jiné loučili představitelé města i kladenští lékaři. Byl autorem básní, dramat a článků zveřejňovaných v časopisech . Zasloužil se o výstavbu kladenské nemocnice , zakládající akt připomíná deska z červeného mramoru se zlaceným písmem, zrestaurovaná v roce 1989. Byl jednou z osob, které se zasloužily o postavení divadla na Kladně, při jeho otevření v roce 1913 s...

Více od autora