Theodor Fontane
Ľúbenie, súženie

1976 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Na vzťahu „priemerného člena tzv. hornej vrstvy spoločnosti“ baróna Botha von Rienäckera k prostému dievčaťu z najchudobnejšej vrstvy ukazuje autor problémy zblíženia dvoch ľudí oddelených triednou bariérou. Na vzťahu „priemerného člena tzv. hornej vrstvy spoločnosti“ baróna Botha von Rienäckera k prostému dievčaťu z najchudobnejšej vrstvy ukazuje autor problémy zblíženia dvoch ľudí oddelených triednou ba…riérou.

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	146
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Oľga Silnická
Edice:	334. svazek ed. 334. svazek ed. Spoločnosť priateľov krásnych kníh
Vydání:	Vydanie prvé
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	23. 3. 2025 11:3
Číslo položky:	1188938

O autorovi

Theodor Fontane

Theodor Fontane byl německý romanopisec a básník, čelný představitel německého poetického realismu. Henri Theodore Fontane se narodil 30. prosince 1819 v Neuruppinu jako syn lékárníka hugenotského původu, Louise Henri Fontana. Pro splacení svých hráčských dluhů byl Theodorův otec nucen v roce 1826 lékárnu prodat a krátce nato, v roce 1827, se rodina odstěhovala do Swinemünde. Po krátkém intermezzu na tamější městské škole začal být Theodor Fontane na přání své matky vyučován otcem a soukromými učiteli jisté spřátelené rodiny, což trvalo až do roku 1832. V letech 1832 až 1833 navštěvoval neuruppinské gymnázium a posléze nastoupil na průmyslovou školu Karla Friedricha von Klödena v Berlíně. Roku 1834 se odstěhoval k nevlastnímu bratrovi svého otce, strýčku Augustovi. V roce 1835 se poprvé setkal se svojí budoucí ženou Emilií Rouanet-Kummer. Rok nato odešel z průmyslové školy a začal se učit lékárníkem. Roku 1839 zveřejnil svoji první novelu Geschwisterliebe. Po vyučení v prosinci 1839 získal Fontane na podzim 1840 místo lékárníka v Burgu . Zde také vznikly jeho první básně. Roku 1841 onemocněl tyfem, brzy se však uzdravil u svých rodičů v Letschinu. Poté pracoval jako pomocník lékárníka v Lipsku, Drážďanech a nakonec u svého otce v Letschinu. Roku 1843 byl Bernhardem von Lepel uveden do literárního spolku Tunel nad Sprévou, v němž vytrval až do roku 1865. Od 1. dubna 1844 do 31. března 1845 si odbýval u 2. grenadýrského gardového regimentu císaře Františka vojenskou službu, kam nastoupil jako jednoroční dobrovolník a kterou opustil v poddůstojnické hodnosti kaprála. V této době vyhověl pozvání svého přítele Hermanna Scherze a podnikl svoji první, čtrnáctidenní cestu po Anglii. Po pobytu v lékárně svého otce si našel místo v Berlíně, a to v Polské lékárně doktora Julia Eduarda Schachta. 8. prosince 1845 se zasnoubil se svojí milou Emilií Rouanet-Kummer. V březnu 1847 získal nejvyšší aprobaci a s...

Více od autora