Emanuel Poche
Loretánský poklad

1971 | Nakladatelství Obelisk

Reprezentační publikace v odborném výkladu na pozadí postupného růstu a uměleckého zdokonalování loretánské svatyně a později celého loretánského traktu seznamuje s hodnotným obsahem loretánského pokladu, druhého největšíhochrámového pokladu v Československu, představujícího kumulaci liturgických drahocenností bez prak…tického využití jako výrazu reprezentace téměř jednoho šlechtického rodu, tj. Lobkoviců, v době náboženské protireformační exaltace. Zdařilé barevné fotografie v jiném uspořádání,usilujícím o uměleckou stylovost, tento výklad doplňují. Reprezentační publikace v odborném výkladu na pozadí postupného růstu a uměleckého zdokonalování loretánské svatyně a později celého loretánského traktu seznamuje s hodnotným obsahem loretánského pokl…adu, druhého největšíhochrámového pokladu v Československu, představujícího kumulaci liturgických drahocenností bez praktického využití jako výrazu reprezentace téměř jednoho šlechtického rodu, tj. Lobkoviců, v době náboženské protireformační exaltace. Zdařilé barevné fotografie v jiném uspořádání,usilujícím o uměleckou stylovost, tento výklad doplňují.

Stav

Dobrý

lehce zašlá obálka, hřbet s lehkými oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlá obálka, hřbet s lehkými oděrkami
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	14 s., 16 s. barev. fot. příl
Jazyk:	česky
Edice:	Galerie Obelisk
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 10. 2026 11:9
Číslo položky:	1959358

O autorovi

Emanuel Poche

Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche byl český historik umění, autor řady odborných a populárních publikací. Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady Josefa Pocheho a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta . Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek , redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění , spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek a Umění . Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu , provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrova...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…