Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Ludwig Wittgenstein
Logický empirizmus a filozofia prírodných vied

Ludwig Wittgenstein: Logický empirizmus a filozofia prírodných vied

Ludwig Wittgenstein, Rudolf Carnap, Ernst Cassirer, Philipp Frank
Antológia z diel filozofov : Logický empirizmus a filozofia prírodných vied

1968 | Nakladatelství Vydavateľstvo politickej literatúry

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka, razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	499
Jazyk:	slovensky
Edice:	Členská knižnica, 9. svazek ed. 9. svazek ed. Antológia z diel filozofov, Členská knižnica Vydavateľstva politickej literatúry v Bratislave
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	17. 11. 2020 11:50
Číslo položky:	128967

O autorech

Ludwig Wittgenstein

Ludwig Josef Johann Wittgenstein byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Jeho myšlení pravděpodobně nejvíce ovlivnili Otto Weininger, Arthur Schopenhauer, Bertrand Russell a Gottlob Frege. Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. Jeho rodina byla velmi bohatá, otec Karl Wittgenstein patřil k nejúspěšnějším podnikatelům Rakouska-Uherska. Oba Karlovi rodiče byli Židé, jeho otec přijal jméno Christian, aby se tak distancoval od svého židovského původu, jeho matka před sňatkem konvertovala k protestantismu. Ludwigova matka, Leopoldina, je známá „Poldi“ z názvu a emblému kladenských železáren . Její otec byl český Žid, zatímco její matka byla rakousko-slovinská katolička. Do školy chodil Ludwig Wittgenstein v Linci. Ve stejnou dobu navštěvoval tuto školu i Adolf Hitler, který přesto, že byl o šest dnů starší, chodil o dvě třídy níž. Reálně se tak mohl Wittgenstein setkat s Hitlerem pouze v jednom školním roce. Později studoval Ludwig strojnictví v Berlíně. Jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, přes niž se dostal k logice a filozofii matematiky. Na radu Gottloba Fregeho absolvoval několik trimestrů filozofie u Bertranda Russella v anglické Cambridgi. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost. Po válce pokračoval v bádání a roku 1921 vydal s Russellovou pomocí Logisch-philosophische Abhandlung , jediné dílo, které vyšlo za jeho života . V něm, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl ...

Více od autora

Ernst Cassirer

Ernst Cassirer – 13. duben 1945 New York) byl německo-americký novokantovský filosof, známý jako autor filosofie kultury, založené na teorii symbolů. Zabýval se také fenomenologií, gnozeologií , filosofickou antropologií, filozofií vědy, estetikou a dějinami filosofie. Narodil se v bohaté židovské rodině v tehdy německé Vratislavi . V roce 1892 začal studovat právo a potom literaturu a filosofii na berlínské univerzitě, mimo jiné u Maxe Schelera a Georga Simmela, roku 1896 přešel na univerzitu v Marburgu, kde roku 1899 promoval u známého novokantovce Paula Natorpa prací o Descartově kritice matematického a vědeckého poznání. Roku 1902 se oženil a roku 1906 se v Berlíně habilitoval prací o problému poznání ve vědě a filosofii a působil zde jako soukromý docent. V téže době se spolu s Natorpem podílel na vydání Kantových sebraných spisů. Roku 1919 byl povolán jako profesor filosofie na nově založenou univerzitu v Hamburku, kde byl roku 1929 zvolen rektorem. Zde také v letech 1923–1929 vydal své nejznámější dílo, "Filosofie symbolických forem", a intenzivně se zabýval filosofickými otázkami teorie relativity. V roce 1929 se zúčastnil veřejné disputace s M. Heideggerem v Davosu, která vyvolala značnou pozornost, nepřinesla však významné výsledky. Po nacistickém převratu roku 1933 emigroval do Anglie a přednášel na Oxfordské univerzitě a roku 1935 přijal pozvání na univerzitu v Göteborgu, kde roku 1939 získal švédské občanství. Roku 1941 odjel do USA a přednášel nejprve na Yaleově univerzitě v New Havenu a od roku 1944 na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde také zemřel. V New Yorku napsal svoji filosofickou antropologii, "Esej o člověku" a své poslední dílo "O mýtu státu", vydané posmrtně v roce 1946. Cassirerovo myšlení vychází z Natorpova novokantovství, oproti Kantovi však nechápe pojmy prostoru a času jako apriori, nýbrž jako „první zkušenosti“. Za skutečné apriori pokládá jen rozumové principy...

Více od autora