Adolf Adam
Liturgický rok : historický vývoj a současná praxe

Adolf Adam

Adolf Adam byl německý římskokatolický duchovní, prelát, pastorální teolog a liturgista. Vystudoval teologii v Mohuči a na kněze byl vysvěcen 6. ledna 1937 v mohučské katedrále biskupem Dr. Albertem Stohrem, v období náboženského pronásledování nacistickým režimem. Jeho první služba bylo kaplanské místo v Mainz-Kostheim. Dále během II. světové války působil v Ober-Mörlen, Heppenheim a Lorsch. Jako mladý kaplan byl Adam několikrát vyslýchán z důvodu svého mladí a disidentských promluv. V roce 1941 byl vzat tři týdny do „ochranné vazby“. Před Adamovým převozem z věznice Giessen do Dachau byl zadržován ve vězení v Darmstadt kaplan Josef Gremm z Viernheimu, který za cenu velkého osobního rizika spálil Adamovy záznamy. Po skončení války byl prvních 14 let jako učitelem náboženství na Schlossgymnasium v Mohuči. Kromě obvyklých povinností byl vězeňským kaplanem, měl na starosti mohučskou mládež, byl diecézním kaplanem pro Bund Neudeutschland a vedoucí semináře studentů učitelství. V roce 1956 získal na mohučské univerzitě Johannes Gutenberg-Universität za práci pojednávající o historii dogmatu: Svátost biřmování podle Tomáše Akvinského . V roce 1959 habilitoval na bonnské univerzitě Friedrich-Wilhelms-Universität prací Biřmování a pastorace: Pastorální teologie a studie náboženské vzdělání o svátosti biřmování . V letech 1960-1977 byl profesorem a ordinařem praktické teologie a vyučoval liturgiku a homiletiku; v letech 1963-1965 byl také děkanem na katolické fakultě Johannes Gutenberg-Universität v Mohuči a v letech 1967-1969 byl na univerzitě v Mohuči rektorem. Publikoval řadu publikací, zejména Význam a historie liturgie a Příprava liturgie , které se staly standar...