Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Růžena Grebeníčková
Literatura a fiktivní světy (I)

Růžena Grebeníčková
Literatura a fiktivní světy (I) : I - 1

1995 | Nakladatelství Český spisovatel

Výbor z díla uvádí stati publikované v časopisech, sbornících i jako předmluvy a doslovy v knihách jiných autorů, věnovaných české i světové literatuře.První část výboru spojuje problematika literárních žánrů 20. století , následují speciální pojednání a studie . Druhá část se zabývá texty o české literatuře, a to od n…árodního obrození až po nejnovější literaturu. Další svazek, který by měl následovat, se bude zabývat ruskou a německy psanou literaturou v širším záběru. Výbor z díla uvádí stati publikované v časopisech, sbornících i jako předmluvy a doslovy v knihách jiných autorů, věnovaných české i světové literatuře.První část výboru spojuje problematika literární…ch žánrů 20. století , následují speciální pojednání a studie . Druhá část se zabývá texty o české literatuře, a to od národního obrození až po nejnovější literaturu. Další svazek, který by měl následovat, se bude zabývat ruskou a německy psanou literaturou v širším záběru.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	514
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020205780
ISBN:	9788020205780
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Orientace
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 5. 2026 14:32
Číslo položky:	1756440

O autorovi

Růžena Grebeníčková

Růžena Grebeníčková byla česká literární historička, teoretička a překladatelka. V roce 1985 obdržela Herderovu cenu za výrazný přínos literární komparatistice. Její sestra Eva Grebeníčková byla grafička a výtvarnice. Narodila se a rané dětství strávila v Sušici, ale záhy se s rodiči přestěhovala do Přerova, neboť její otec, zemědělský inženýr Anton Grebeníček , tam získal učitelské místo. Její matka Josefa, roz. Patlejchová , která měla v Přerově modistství , proslula výrokem: „Nevyvěšovala jsem do výlohy Hitlera, tak nemusím věšet ani Gottwalda.“ V Přerově absolvovala reálné gymnázium. Vzhledem k uzavření vysokých škol během německého protektorátu se po maturitě vyučila ještě modistkou. Spolu se sestrou se již před 2. světovou válkou učila kromě němčiny také francouzsky a rusky, neboť její matka, která strávila učednická léta ve Vídni znala ruské klasiky jako např. Puškina, Tolstého a Dostojevského jen z německých překladů a chtěla dcerám poskytnout co nejširší jazykové vzdělání. V roce 1942 založila a vedla studentskou divadelní skupinu, pro kterou zdramatizovala Hlaváčka, Lva Blatného, Lermontova a Nervala. V letech 1945–1949 studovala filosofii, romanistiku a srovnávací literatury na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Navštěvovala přednášky Karla Krejčího , Arnošta Kolmana , Jana Blahoslava Čapka , Jana Patočky , Václava Černého, Jana Mukařovského a dalších. Během studia vstoupila do KSČ , odkud byla po čtvrtstoletí během normalizačních čistek vyškrtnuta . V roce 1949 stanula před tzv. čestným soudem filosofické fakulty kvůli schvalování pamfletu na Nezvala a musela přerušit studium a vyučovat na základní škole v dnes již zaniklém Jenišově Újezdě v sever...

Více od autora