Jiří Wolker
Listy příteli

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor 39 dopisů, jež psal Wolker v posledních 3 letech života básníkovi a lit. kritiku A.M. Píšovi. Zrcadlí básnický i lidský vnitřní přerod mladého člověka, jeho názorový rozchod s některými dočasnými souputníky a naopak utužení jeho přátelství s pokrokovými kult. pracovníky té doby . Dopisy osvětlují růst Wolkrova …společenského vědomí a poznání, jeho bezprostřední reagování na útoky Arne Nováka a V. Dyka, jež mu byly "dokumentem měšťácké slepoty". Listy nám umožňují nahlédnout i do okolností utváření různých skupin mladých poválečných literátů. Všechny však byly Wolkrovi "chomoutem, který zatěžuje". K uměleckým theoriím "Devětsilu" měl podstatné výhrady a z moravské "Literární skupiny" po roce vystoupil pro její opatrnický program. Zvláště blízké byly mu naproti tomu listy kulturně politické avantgardy "Červen", "Proletkult", "Var" a "Rudé právo". Dopisy dokumentují jak ideový vývoj básníkův v chaotické době přetavujících se světových názorů, tak jeho opravdové úsilí o nové proletářské umění. Soubor 39 dopisů, jež psal Wolker v posledních 3 letech života básníkovi a lit. kritiku A.M. Píšovi. Zrcadlí básnický i lidský vnitřní přerod mladého člověka, jeho názorový rozchod s některými dočasn…ými souputníky a naopak utužení jeho přátelství s pokrokovými kult. pracovníky té doby . Dopisy osvětlují růst Wolkrova společenského vědomí a poznání, jeho bezprostřední reagování na útoky Arne Nováka a V. Dyka, jež mu byly "dokumentem měšťácké slepoty". Listy nám umožňují nahlédnout i do okolností utváření různých skupin mladých poválečných literátů. Všechny však byly Wolkrovi "chomoutem, který zatěžuje". K uměleckým theoriím "Devětsilu" měl podstatné výhrady a z moravské "Literární skupiny" po roce vystoupil pro její opatrnický program. Zvláště blízké byly mu naproti tomu listy kulturně politické avantgardy "Červen", "Proletkult", "Var" a "Rudé právo". Dopisy dokumentují jak ideový vývoj básníkův v chaotické době přetavujících se světových názorů, tak jeho opravdové úsilí o nové proletářské umění.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	136
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 10. 2025 15:21
Číslo položky:	1415770

O autorovi

Jiří Wolker

Jiří Wolker, celým jménem Jiří Karel Wolker , byl český básník, představitel tzv. proletářské poezie. Rod Wolkerů pochází z předměstí Prostějova, kde žil Jiřího praděd Martin Wolker. Martinův syn Karel se zde živil jako kožešník a vnuk Ferdinand bydlel již v samotném Prostějově. V roce 1899 si Ferdinand vzal za manželku Zdenu Skládalovou , dceru svého firemního společníka a prostějovského měšťana Jiřího Skládala. Ferdinandovi a Zdeně se v březnu 1900 v domě č. 22 narodil syn, který byl pokřtěn jako Jiří Karel. Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině bankovního úředníka Ferdinanda Wolkera a jeho ženy Zdeny, vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera . V letech 1916–1917 se pod vedením Antonína Svojsíka účastnil skautských táborů v Orlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Do dvaceti let trávil prázdniny ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce, u babičky Anežky Skládalové. Tato vila dnes nese název vila Jiřího Wolkera a je kulturní památkou. Od roku 1919 studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky Františka Xavera Šaldy a Zdeňka Nejedlého. V Praze pobýval do června 1923. V roce 1921 vystoupil Wolker z římskokatolické církve. Od roku 1921 byl členem prostějovské pobočky KSČ. V letech 1921–22 byl členem Literární skupiny a 1922–23 Devětsilu; v obou případech byl důvodem jeho odchodu nesouhlas s vývojem a politickou neangažovaností. V dubnu 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza. Od června do prosince téhož roku se léčil ve Vysokých Tatrách, v Tatranské Poliance a na chorvatském ostrově Krk; nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů, kde za několik dní zemřel. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. Po smrti se jeho dílo stalo několikrát terčem bojů o umělecký odkaz. Už v roce 1925 se v časopise Pásmo, vydávaném Devětsilem, objevil nepodepsaný článek (autory byli Černík, Hala...

Více od autora