Émile Zola
Lístok lásky

1981 | Nakladatelství Smena

Román z r. 1878 je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, snímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psy…chologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu. Román z r. 1878 je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení… pocitového pole hrdinů, snímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu.

Vyberte kus s kódem LETO26: 10 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026	~~59 Kč~~ LETO26: 10 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 10. 7. 2026	~~59 Kč~~ LETO26: 10 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Milan Veselý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	263
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Miroslav Neman
Edice:	72. svazek ed. 72. svazek ed. Eva
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	1. 4. 2022 11:50
Číslo položky:	308015

O autorovi

Émile Zola

Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...

Více od autora