Rudolf Těsnohlídek
Liška Bystrouška

1957 | Krajské nakladatelství

Nové vydání stálice české literatury. Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho pře…ce jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku nepřijal s nadšením. Údajně si štůsek s kresbami nějaký čas v tichém vzdoru přenášeli ze stolu na stůl. Nakonec se tento autor „smutné postavy“ přece jen pustil do práce. A bylo to štěstí pro čtenáře mnoha generací. Kniha, jež nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu. Nyní bohatě ilustrované vydání populární výtvarnicí Vendulou Chalánkovou. Nové vydání stálice české literatury. Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb… o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho přece jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku nepřijal s nadšením. Údajně si štůsek s kresbami nějaký čas v tichém vzdoru přenášeli ze stolu na stůl. Nakonec se tento autor „smutné postavy“ přece jen pustil do práce. A bylo to štěstí pro čtenáře mnoha generací. Kniha, jež nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu. Nyní bohatě ilustrované vydání populární výtvarnicí Vendulou Chalánkovou.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	227
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Stanislav Lolek
Editor:	Miroslav Grepl, Karel Palas
Vydání:	Vydání šesté, v Krajském nakladatelství v Brně vydání prví
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	23. 11. 2025 9:30
Číslo položky:	1470931

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora