Vasilij Grossman
Lid je nesmrtelný

1949 | Nakladatelství Práce

Stav

Dobrý

Poškozené stránky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Poškozené stránky
Vazba:	sešit
Počet stran:	97
Jazyk:	česky
Edice:	447. svazek ed. 447. svazek ed. Románové novinky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 4. 2026 11:9
Číslo položky:	1708793

O autorovi

Vasilij Grossman

Vasilij Semjonovič Grossman , vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman , byl sovětský spisovatel. Jeho nejvýznamnější díla nemohla být v jeho vlasti mnoho let vydána. Narodil se v rodině židovských intelektuálů. Jeho otec byl chemický inženýr, matka učitelka francouzštiny. Rodiče měli svatbu v roce 1900, ale rozvedli se, když byl ještě dítě; vychovávala ho matka. V letech 1912–1914 žil s matkou ve Švýcarsku. V Kyjevě, do kterého se s matkou vrátil po pobytu ve Švýcarsku, studoval Vasilij Grossman do roku 1919. V době občanské války žil s matkou v Berdyčivu, v rodině matčiny sestry. V letech 1921 až 1923 bydlel se svým otcem v Kyjevě, kde pokračoval ve studiu. V roce 1929 absolvoval chemickou fakultu na Moskevské státní univerzitě. V lednu 1928 se oženil s Annou Petrovnou Macukovou; manželé ale po nějakou dobu žili odděleně – on v Moskvě, ona v Kyjevě. Tři roky pracoval jako chemický inženýr v Donbasu. V roce 1933 se přestěhoval s manželkou do Moskvy, kde žil v rodině matčiny starší sestry. V Moskvě získal zaměstnání jako chemik v tužkárně. Publikovat začal časopisecky koncem 20. let. Úspěšným spisovatelem se stal roku 1934, kdy zveřejnil práce Glukauf , příběh ze života horníků a Ve městě Berdyčiv ; to posílilo jeho ambice stát se profesionálním spisovatelem. Po napadení Sovětského svazu Německem, v létě 1941, byl Vasilij Grossman mobilizován. Od srpna 1941 do srpna 1945 byl zvláštním válečným dopisovatelem deníku Krasnaja zvezda . Během německé okupace města Berdyčiv byla Grossmanova matka přesunuta do ghetta a 15. září 1941 zastřelena. Až do konce života psal spisovatel dopisy mrtvé matce. Její příběh též zobrazil v románu Život a osud. Spisovatelova jediná dcera Kateřina , která též žila v Berdyčivě, byla na začátku války převezena do pionýrského tábora a později s matkou ...

Více od autora