Knihy
Válečná literatura
Zbraně a vojenská technika
Eduard Stehlík
Lexikon těžkých objektů československého opevně...

Eduard Stehlík
Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-1938

2010 | Nakladatelství FORTprint

Po "Lexikonu dělostřeleckých tvrzí" přichází z odstupem několika let i "Lexikon objektů TO". Jedná se o kompletní přehled všech postavených i pouze projektovaných objektů těžkého opevnění. Základ celé publikace tvoří podrobné tabulky, ze kterých lze o každém z objektů vyčíst všechny základní informace - označení a typ …objektu, jeho výzbroj, typy pancéřových prvků, datum betonáže a kubaturu betonu a další zajímavé údaje. U většiny popsaných objektů je k dispozici také malý půdorys horního patra, takže si čtenář může vytvořit představu o celkové podobě objektu. Tabulky vhodně doplňují mapy v měřítku 1:75 000, do kterých je zakresleno umístění objektů. Z dalších tabulek lze vyčíst stav rozpracovanosti každého ze zadaných objektů, podrobnosti o pancéřových prvcích, stavebních podúsecích či strážních jednotkách. Text je omezen pouze na úvod a stručný popis typologie objektů těžkého opevnění. Nechybí ani několik dobových záběrů a situace podzemí vyprojektovaných dělostřeleckých tvrzí. Kromě popisu víceméně "známých" objektů v úsecích Odra - Krkonoše a jižní Morava, autoři neopoměli ani další TO. Patří mezi ně oblast severních a západních Čech či Slovenska. Tato velice zdařilá publikace by určitě neměla chybět v knihovně žádného z příznivců čs. opevnění! Po "Lexikonu dělostřeleckých tvrzí" přichází z odstupem několika let i "Lexikon objektů TO". Jedná se o kompletní přehled všech postavených i pouze projektovaných objektů těžkého opevnění. Základ celé… publikace tvoří podrobné tabulky, ze kterých lze o každém z objektů vyčíst všechny základní informace - označení a typ objektu, jeho výzbroj, typy pancéřových prvků, datum betonáže a kubaturu betonu a další zajímavé údaje. U většiny popsaných objektů je k dispozici také malý půdorys horního patra, takže si čtenář může vytvořit představu o celkové podobě objektu. Tabulky vhodně doplňují mapy v měřítku 1:75 000, do kterých je zakresleno umístění objektů. Z dalších tabulek lze vyčíst stav rozpracovanosti každého ze zadaných objektů, podrobnosti o pancéřových prvcích, stavebních podúsecích či strážních jednotkách. Text je omezen pouze na úvod a stručný popis typologie objektů těžkého opevnění. Nechybí ani několik dobových záběrů a situace podzemí vyprojektovaných dělostřeleckých tvrzí. Kromě popisu víceméně "známých" objektů v úsecích Odra - Krkonoše a jižní Morava, autoři neopoměli ani další TO. Patří mezi ně oblast severních a západních Čech či Slovenska. Tato velice zdařilá publikace by určitě neměla chybět v knihovně žádného z příznivců čs. opevnění!

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	302
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086011410
ISBN:	9788086011417
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Pevnosti. Architectura militaris
Vydání:	2., opr. vyd.
Vydáno v:	Dvůr Králové nad Labem
Vystaveno:	4. 2. 2025 12:4
Číslo položky:	1126100

O autorovi

Eduard Stehlík

Eduard Stehlík je český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany a působil také jako historik Vojenského historického ústavu Praha a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2020 působí jako ředitel Památníku Lidice. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny. V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání. Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady, 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou. V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana. Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června. Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou. V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen. Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019. Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy. Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice. V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů. N...

Více od autora