Lev Nikolajevič Tolstoj
Lev Nikolajevič Tolstoj : jak ho viděl: V.I.Lenin, L.Leonov, I.Bunin, V.Šklovskij, E.Hemingway, B.Mathesius, B.Ejchenbaum

1978 | Lidové nakladatelství

Maxim Gorkij ve vzpomínkách na Lenina vypráví, jak jednou — bylo to ve strašném válečném roce 1919 — k němu přišel a vidí, že na stole leží jeden díl Vojny a míru. Na jeho tázavý pohled Vladimír Iljič řekl: „Ano, Tolstoj. To je kvádr, co? Jaký ohromný člověk! Tady teprve vidíte, co je to umělec... A víte, co je na tom …nejzajímavější? Že až do chvíle, kdy přišel tento hrabě, neměli jsme v literatuře opravdového mužika... Kohopak v Evropě by bylo možno postavit vedle něho? " A sám si odpověděl: „Nikoho. “ Skutečně, ze začátku našeho století, jak se ukázalo zvlášť výrazně při osmdesátinách a smrti Tolstého, „celý svět, celá země k němu vzhlížela, odevšad byly k němu napjaty živé, chvějící se nitě. “ Před první světovou válkou nebylo spisovatele, který by dosáhl takové proslulosti a vlivu, takové mravní autority jako on. Od té doby však lidstvo prošlo krvavou lázní dvou světových válek, novou éru zahájil Říjen a změnila se nejen mapa světa, ale i nazírání, zvyky a cítění většiny lidí. Jak Tolstoj obstál v této zkoušce času a společenských přeměn, co z jeho odkazu pohltila minulost, jaké byly osudy jeho děl v různých zemích světa, jak je interpretovaly významné osobnosti kritiky a literatury, kam dospělo poznání jeho osobnosti a tvorby pod rentgenem marxistického myšlení, o tom chce informovat a podat svědectví tento sborník. Definitivně se rozptýlila legenda o svatém „jasnopoljanském proroku" a ve vší velikosti a významu vyvstal zjev Tolstého umělce, Tolstoj jako strhující a rozporuplná historická osobnost. Na intenzívním poznání odkazu Tolstého v průběhu více než půlstoletí od jeho smrti se podílela vedle ruské a sovětské literární vědy i pokroková kritika západní, svým dílem přispěli i čeští a slovenští činitelé. Podle statistických zjištění UNESCO zaujímá Tolstoj na žebříčku čtenářského zájmu mezi beletristy stále místo nejvyšší. Zaujatý čtenář při vnímání jeho děl v duchu jako by oslovuje autora a táže se - slovy samotného autora: Jaký jsi vlastně člověk? Čím se lišíš od ostatních lidí, co mi můžeš říci k tomu, jak vnímat náš život? K odpovědi na tyto prosté a složité otázky míří tento sborník, vydávaný u příležitosti 150. výročí narození „velkého spisovatele země ruské“. Maxim Gorkij ve vzpomínkách na Lenina vypráví, jak jednou — bylo to ve strašném válečném roce 1919 — k němu přišel a vidí, že na stole leží jeden díl Vojny a míru. Na jeho tázavý pohled Vladimír Iljič… řekl: „Ano, Tolstoj. To je kvádr, co? Jaký ohromný člověk! Tady teprve vidíte, co je to umělec... A víte, co je na tom nejzajímavější? Že až do chvíle, kdy přišel tento hrabě, neměli jsme v literatuře opravdového mužika... Kohopak v Evropě by bylo možno postavit vedle něho? " A sám si odpověděl: „Nikoho. “ Skutečně, ze začátku našeho století, jak se ukázalo zvlášť výrazně při osmdesátinách a smrti Tolstého, „celý svět, celá země k němu vzhlížela, odevšad byly k němu napjaty živé, chvějící se nitě. “ Před první světovou válkou nebylo spisovatele, který by dosáhl takové proslulosti a vlivu, takové mravní autority jako on. Od té doby však lidstvo prošlo krvavou lázní dvou světových válek, novou éru zahájil Říjen a změnila se nejen mapa světa, ale i nazírání, zvyky a cítění většiny lidí. Jak Tolstoj obstál v této zkoušce času a společenských přeměn, co z jeho odkazu pohltila minulost, jaké byly osudy jeho děl v různých zemích světa, jak je interpretovaly významné osobnosti kritiky a literatury, kam dospělo poznání jeho osobnosti a tvorby pod rentgenem marxistického myšlení, o tom chce informovat a podat svědectví tento sborník. Definitivně se rozptýlila legenda o svatém „jasnopoljanském proroku" a ve vší velikosti a významu vyvstal zjev Tolstého umělce, Tolstoj jako strhující a rozporuplná historická osobnost. Na intenzívním poznání odkazu Tolstého v průběhu více než půlstoletí od jeho smrti se podílela vedle ruské a sovětské literární vědy i pokroková kritika západní, svým dílem přispěli i čeští a slovenští činitelé. Podle statistických zjištění UNESCO zaujímá Tolstoj na žebříčku čtenářského zájmu mezi beletristy stále místo nejvyšší. Zaujatý čtenář při vnímání jeho děl v duchu jako by oslovuje autora a táže se - slovy samotného autora: Jaký jsi vlastně člověk? Čím se lišíš od ostatních lidí, co mi můžeš říci k tomu, jak vnímat náš život? K odpovědi na tyto prosté a složité otázky míří tento sborník, vydávaný u příležitosti 150. výročí narození „velkého spisovatele země ruské“.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	336 s., [24 s.] fot. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	1. souborné vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2025 16:6
Číslo položky:	1283356

O autorovi

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj, rusky: Лев Николаевич Толстой, byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září roku 1828 v Tulské gubernii ve vesnici Jasnaja Poljana jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Otec patřil do starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje , Sergeje a Dimitrije . Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly L. N. Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka. V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Otec zemřel, když bylo Lvu Tolstému devět let. Osiřelí sourozenci žili v Jasné Poljaně u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do Kazaně. V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii. Učitelé o něm říkali: “Jak je neschopný, tak je neochotný se učit.” Vrátil se uprostřed svých studií do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat sebevzdělávání. Do svého deníku si zaznamenal soubor pravidel a cílů, které chtěl dosáhnout. Svůj dvouletý učební plán však nesplnil. V letech 1848–1849 hodně času trávil v Moskvě a Petrohradu mezi aristokratickou mládeží a věnoval se karetním hrám. Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v roce 1851 svého staršího bratra na Kavkaz a v roce 1853 vstoupil do ruské armády. Na Kavkaze se Tolstoj začal věnovat literární tvorbě. Roku 1852 byla v časopise Sovremennik zveřejněna próza Dětství – první část budoucí autobiografické trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství. Dosáhla velký úspěch u čtenářů a byla příznivě hodnocena i odbornou kritikou. Jako podporučík se zúčastnil bitvy o Sevastopol během krymské války a získal několi...

Více od autora