David Abramovič Dragunskij
Léta pod pancířem

1979 | Nakladatelství Naše vojsko

Válečné vzpomínky velitele 55. gardové tankové brigády D.A. Dragunského podávají svědectví o těžkých bojích a statečnosti sovětských vojáků a důstojníků ve Velké vlastenecké válce. Autor, který ukončil svou válečnou pouť při osvobozování Prahy, plasticky vykresluje velké bitvy, jichž se zúčastnil, vzpomíná na své spolu…bojovníky a jejich velké hrdinství. Válečné vzpomínky velitele 55. gardové tankové brigády D.A. Dragunského podávají svědectví o těžkých bojích a statečnosti sovětských vojáků a důstojníků ve Velké vlastenecké válce. Autor, který ukonči…l svou válečnou pouť při osvobozování Prahy, plasticky vykresluje velké bitvy, jichž se zúčastnil, vzpomíná na své spolubojovníky a jejich velké hrdinství.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	336 , 28 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vlasta Boudyšová
Edice:	59. svazek ed. 59. svazek ed. Paměti
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 9. 2026 11:5
Číslo položky:	1903809

O autorovi

David Abramovič Dragunskij

Dvojnásobný hrdina Sovětského svazu Narodil se 15. února 1910 ve vsi Svjatsk v Brjanské oblasti v početné rodině židovského obchodníka. Po ukončení střední školy v Novozybkově odešel pracovat na stavbu komsomolské mládeže do Moskvy. Stal se aktivistou Komsomolu a v roce 1929 byl zvolen poslancem Krasnopresněnského okresního sovětu. O dva roky později byl stranou vyslán do vesnice Achmatovo v Kalininské oblasti jako "kolektivizátor" zemědělství. V roce 1933 vstoupil do Rudé armády a stal se žákem Saratovské tankové školy. Po jejím úspěšném absolvování v roce 1936 byl převelen na Dálný východ, kde velel zprvu tankové četě a po roce tankové rotě. Dragunskij se stal zkušebním řidičem nového typu tanku T-26, se kterým dokázal překonat pod vodou řeku Sejfun a navrhnout některá vylepšení. Za projevenou iniciativu při testování nového tanku byl oceněn velitelem divize. Roku 1938 se zúčastnil bojů u jezera Chasan a získal Řád Rudého praporu. O rok později se stal posluchačem Vojenské akademie M. V. Frunze. Začátek Velké vlastenecké války zastihnul st. lejtenanta Dragunského v pevnosti na západních hranicích země, kde v sestavě 2. běloruské divize jako posluchač akademie vykonával stáž. Po návratu do Moskvy byl ustanoven velitelem tankového praporu a přidělen k Západnímu frontu. S ním se zúčastnil bojů u Smolenska , bitvy o Moskvu a u Kurska. 21. října 1943 byl v hodnosti podplukovníka postaven do čela 55. gardové tankové brigády, která se pod jeho velením vyznamenala při osvobozování Kyjeva a západní Ukrajiny. Za osvobození města Vasilkov dostala jeho brigáda v listopadu od J. V. Stalina čestné pojmenování „Vasilkovská“. 9. prosince 1943 byl v bojích o město Malín v žitomirské oblasti zasažen velitelský tank a sám Dragunskij byl těžce raněn. V nemocnici se pak dozvěděl o smrti svých rodičů a dvou sester, které popravili nacisté v Brjansku. Rovněž jeho dva bratři padli jako vojáci na frontě. 25. července 1944 se gv. polkovnik Dragunskij vrátil ke své brigádě, aby se mohl p...

Více od autora

Komentáře ke knize