Čestmír Jeřábek
Legenda ztraceného věku : Díl 1-3

1970 | Nakladatelství Blok

Obsažené svazky:

Legenda ztraceného věku, Hledači zlata 1970 (I) (215 s., 4. vyd.)
Legenda ztraceného věku, Medvědí kůže 1970 (II) (269 s., 3. vyd.)
Legenda ztraceného věku, Bohové opouštějí zemi 1970 (III) (230 s., 3. vyd.)

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, natrhnutá obálka, zašlá obálka, ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka, zašlá obálka, opotřebená obálka, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	230 + 215 + 269
Jazyk:	česky
Vydání:	3. vyd., v Bloku 1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	15. 3. 2025 12:11
Číslo položky:	1178139

O autorovi

Čestmír Jeřábek

Čestmír Jeřábek byl český spisovatel, dramatik a literární kritik. Narodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka a matky Marie, rozené Císařové. Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil. Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela. Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30 října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem. Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě. V letech 1919–1949 byl úředníkem magistrátu v Brně. Roku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 1945–1948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů. Dne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou se kterou měl syna Dušana Jeřábka a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou. Počátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem. Přispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny, Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.

Více od autora