Vlasta Pittnerová
Lakomci a sobci

2007 | Nakladatelství Akcent

Jako chasník si nedopřál ani dýmku tabáku, ani sklenici piva, šetřil v oblékání, nestaral se o muziky, poutě, jen a jen pracoval. Trápil rodiče na výměnku, honil je do práce, vytýkal jim, že nedovedli uspořit tolik, aby mohli přikoupit zpět pro rodinu kus bývalého majetku. Když se ohlížel po ženě, hledal jmění, proto s…i vzal děvče sirotka, za jehož peníze uložené v sirotčí kase koupil kus pole v sousedství, a hned od první chvíle byla u něho žena téměř otrokem. I takové lidské typy, jako byl sedlák Kratina, vytvářel v minulosti těžký život našich předků. Vlasta Pittnerová je popisuje v ve výbou sedmi povídek nazvaném Lakomci a sobci. Jako chasník si nedopřál ani dýmku tabáku, ani sklenici piva, šetřil v oblékání, nestaral se o muziky, poutě, jen a jen pracoval. Trápil rodiče na výměnku, honil je do práce, vytýkal jim, že nedovedli… uspořit tolik, aby mohli přikoupit zpět pro rodinu kus bývalého majetku. Když se ohlížel po ženě, hledal jmění, proto si vzal děvče sirotka, za jehož peníze uložené v sirotčí kase koupil kus pole v sousedství, a hned od první chvíle byla u něho žena téměř otrokem. I takové lidské typy, jako byl sedlák Kratina, vytvářel v minulosti těžký život našich předků. Vlasta Pittnerová je popisuje v ve výbou sedmi povídek nazvaném Lakomci a sobci.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	239
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072684272
ISBN:	9788072684274
Edice:	87. svazek ed. 87. svazek ed. Vysočina
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	26. 2. 2026 12:33
Číslo položky:	1635331

O autorovi

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora