Elfriede Jelinek
Lačnost

2006 | Nakladatelství Odeon

Venkovský četník Kurt Janisch, pohledný a zdánlivě dobrosrdečný muž a spořádaný manžel, je posedlý chorobnou touhou po ženách a penězích, ale především po nemovitostech. Jeho kořistí jsou osamělé bohaté paničky. Jako policista dobře ví, kde je může potkat: na okresních silnicích rakouského venkova kdesi mezi Mariazelle…m a Mürzzuschlagem. Vyzbrojen perem a notýskem si zapisuje poznávací značky a telefonní čísla řidiček, jež se dopustily drobného dopravního přestupku. Jednou z obětí je žena ve středních letech, která se přestěhovala z města na venkov. Setkání s četníkem ji zcela promění, stává se na něm sexuálně závislou. Janischovy nadějné vyhlídky však náhle ohrozí mladá dívka Gabi, která muži také propadne. Jenže nemá dům, jen lačné tělo. Kurt Janisch cítí, že prozrazením románku s Gabi může přijít o vysněný majetek své stárnoucí milenky. Proto se dívky musí zbavit.
Čtyři postavy současně vytvářejí vyprávěcí linie románu, vzájemně se prolínají a dávají vyvstat příběhu o brutalitě, ztraceném lidství, kterému nesvítá naděje. Ženy a domy se v díle stávají pouhými objekty, a tak se s nimi také zachází: násilně a nekompromisně. Román nositelky Nobelovy ceny je mistrným popisem patologické mužské psychiky viděné očima ženy. Venkovský četník Kurt Janisch, pohledný a zdánlivě dobrosrdečný muž a spořádaný manžel, je posedlý chorobnou touhou po ženách a penězích, ale především po nemovitostech. Jeho kořistí jsou osamělé boha…té paničky. Jako policista dobře ví, kde je může potkat: na okresních silnicích rakouského venkova kdesi mezi Mariazellem a Mürzzuschlagem. Vyzbrojen perem a notýskem si zapisuje poznávací značky a telefonní čísla řidiček, jež se dopustily drobného dopravního přestupku. Jednou z obětí je žena ve středních letech, která se přestěhovala z města na venkov. Setkání s četníkem ji zcela promění, stává se na něm sexuálně závislou. Janischovy nadějné vyhlídky však náhle ohrozí mladá dívka Gabi, která muži také propadne. Jenže nemá dům, jen lačné tělo. Kurt Janisch cítí, že prozrazením románku s Gabi může přijít o vysněný majetek své stárnoucí milenky. Proto se dívky musí zbavit.
Čtyři postavy současně vytvářejí vyprávěcí linie románu, vzájemně se prolínají a dávají vyvstat příběhu o brutalitě, ztraceném lidství, kterému nesvítá naděje. Ženy a domy se v díle stávají pouhými objekty, a tak se s nimi také zachází: násilně a nekompromisně. Román nositelky Nobelovy ceny je mistrným popisem patologické mužské psychiky viděné očima ženy.

Stav

Dobrý

poznámky tužkou, lehce natržená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, Lehce natržená obálka, poznámky tužkou
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	333
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020712046
ISBN:	9788020712042
Překladatel:	Jitka Jílková
Edice:	10. svazek ed. 10. svazek ed. Nobelova cena
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 9. 2024 10:41
Číslo položky:	963674

O autorovi

Elfriede Jelinek

Elfriede Jelineková, nepřechýleně Elfriede Jelinek , je rakouská spisovatelka, která žije ve Vídni a Mnichově. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu za „muzikální proud hlasů a protihlasů v románech a dramatech, s jedinečnou jazykovou vášnivostí odhalují absurditu a deformující moc sociálních klišé“. Elfriede Jelineková se narodila roku 1946 v Mürzzuschlagu. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny. Dědeček Friedrich byl knihařem a aktivně se projevoval v sociálně-demokratické politice , po sňatku konvertoval k římskému katolicizmu. Jelineková jeho názory parafrázovala prostřednictvím matky jednoho z hrdinů románu Die Ausgesperrten . Otcovo „válce prospěšné“ zaměstnání ho uchránilo pronásledování nacistickým režimem; během války pracoval v podniku pro výrobu syntetického kaučuku Semperit. Friedrich Jelinek onemocněl v padesátých letech psychickou chorobou, která se v šedesátých letech neustále zhoršovala. Zemřel v roce 1969 na psychiatrické klinice. Elfriede jeho pomatenost těžce nesla. Trpěla pocitem viny a nepochopením, které zpracovávala ve své tvorbě. Její matka Olga, rozená Buchner, pocházela z vídeňského měšťanstva. O vzdělání dcery se starala matka Olga, emancipovaná žena, šéfka personálního oddělení Siemens. Jelineková chodila do katolické školky a poté do klášterní školy, kterou pociťovala jako velmi omezující. Její nápadný neklid ji přivedl na radu sester na dětskou psychiatrii, ačkoliv bylo její chování z lékařského hlediska v pořádku. Nehledě k tomu, plánovala pro ni matka kariéru zázračného dítěte, a Jelineková dostávala v hudební škole hodiny klavíru, kytary, flétny a houslí. Ve 13 letech byla přijata na vídeňskou konzervatoř ke studiu hry na varhany, klavír a příčnou flétnu. Paralelně k tomu absolvovala veřejné gymnázium. Po maturitě se poprvé psychicky zhroutila, avšak přesto ...

Více od autora