Zdenko Feyfar
Labské pískovce : Labskije pesčaniki = Die Elbsandsteine = The Elbe Sandstone Rocks

1981 | Nakladatelství ČTK-Pressfoto

Fotografická publikace představuje chráněnou krajinnou oblast Labských pískovců a Saské Švýcarsko na německé straně hranic. Barevné fotografie zachycují půvabnou krajinu s hlubokými kaňonyřek a fantastickými skalními útvary. Obrazovou část doplňuje úvodní text s údaji o tomto pozoruhodném koutu ČSR a NDR. Fotografická publikace představuje chráněnou krajinnou oblast Labských pískovců a Saské Švýcarsko na německé straně hranic. Barevné fotografie zachycují půvabnou krajinu s hlubokými kaňonyřek a fanta…stickými skalními útvary. Obrazovou část doplňuje úvodní text s údaji o tomto pozoruhodném koutu ČSR a NDR.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	79 , 80 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky , německy , anglicky , rusky
Překladatel:	Valentina Boturová, Hana Zatloukalová, Joy Turner-Kadečková
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Má vlast : edice obrazových publikací. Řada C
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2026 16:12
Číslo položky:	1665743

O autorovi

Zdenko Feyfar

Zdenko Feyfar, křtěný Zdenko Jaroslav Mořic byl český fotograf. Narodil se v rodině lékaře a amatérského fotografa MUDr. Jaroslava Feyfara v Jilemnici v Podkrkonoší. Po absolvování jilemnického gymnázia v roce 1933 odešel studovat na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 pracoval krátce jako úředník v bance. V letech 1940–1943 vystudoval obor fotografie na Státní grafické škole v Praze, kam jej přivedl a kde ho učil Jaromír Funke. K jeho profesorům patřil také Josef Ehm a Rudolf Skopec. Po ukončení studia pracoval do konce války jako filmový fotograf v barrandovských ateliérech. V roce 1945 se vrátil na Státní grafickou školu jako profesor. Vyučoval tam do roku 1951. V roce 1949 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes, v 1950 členem Svazu československých výtvarných umělců a roku 1958 členem skupiny průmyslových výtvarníků Umělecké besedy. Hlavními motivy fotografií Zdenko Feyfara jsou Krkonoše a Praha. Fotografie Prahy někdy zhotovoval v neobvyklém úzkém formátu na výšku v protikladu k horizontálně komponovaným krajinám. Feyfarovy Kachničky u Mánesa přiměly Ludvíka Součka v roce 1956 k napsání dlouhého článku do Československé fotografie a staly se ve své době symbolem přerodu české fotografie. Zdenko Feyfar fotografoval rovněž portréty, květiny, Šumavu, krajinu východních a středních Čech a na zahraničních cestách . Fotografie Zdenko Feyfara jsou zastoupeny ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, sbírce Svazu českých fotografů a Krkonošském muzeu v Jilemnici.

Více od autora