Knihy
Pohádky a knihy pro mládež
Pohádky před r. 1945
František Bartoš
Kytice z lidového básnictva našim dětem

František Bartoš: Kytice z lidového básnictva našim dětem

František Bartoš, Adolf Kašpar
Kytice z lidového básnictva našim dětem

1920 | Nakladatelství R. Prombergra

Kniha pohádek, básniček a písní zlidovělých a lidových z českých zemí. Čtvrté vydání. Kniha pohádek, básniček a písní zlidovělých a lidových z českých zemí. Čtvrté vydání.

Stav

Mírně opotřebená

rozpadlá vazba

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, rozpadlá vazba
Vazba:	pevná
Počet stran:	158
Jazyk:	česky
Vydání:	4. vydání
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	28. 3. 2025 11:13
Číslo položky:	1194291

O autorech

František Bartoš

Pedagog, jazykovědec, etnograf. Významná osobnost moravské vzdělanosti a kultury druhé poloviny 19. století, organizátor vědeckého a národního života na Moravě. Narodil se v Mladcové u Zlína. Obecnou školu navštěvoval ve Zlíně, i přes nedostatek prostředků pokračoval ve studiu na gymnáziu v Olomouci. Už zde se aktivně účastnil národního a literárního dění ve spolku Uměna. Na univerzitě ve Vídni vystudoval klasickou filologii a češtinu. Potkal zde pedagogy, kteří ho trvale ovlivnili: filologa F. Miklošiče a moravského historika a jazykovědce A. V. Šemberu. Navázal kontakty se studenty slovanských národností a stal se členem slovanského spolku Morava. Po studiích ve Vídni vyučoval na piaristickém gymnáziu ve Strážnici, německém gymnáziu v Olomouci a německém katolickém gymnázium v Těšíně. Z Těšína odešel do Brna, kde působil téměř třicet let, nejprve jako profesor na slovanském gymnáziu, od roku 1888 jako ředitel na nižším českém gymnáziu. Po příchodu do Brna se aktivně účastnil kulturního i společenského dění. Byl zakládajícím členem Ústřední Matice školské, ředitelem a protektorem ústavů Vesny, v devadesátých letech působil jako člen zemské školní rady, byl členem Matice moravské , Filharmonické besedy, Musejního spolku, Sokola, Čtenářského spolku v Brně a dalších. Uznáním jeho práce bylo členství v Královské české společnosti nauk , čestné předsednictví Národopisné výstavy českoslovanské v Praze v roce 1895 i jmenování členem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění . Za jeho práci se mu dostalo poct i v zahraničí, když v roce 1890 carská Akademie nauk v Petrohradě udělila cenu Kotljarevského jeho dílu Dialektologie moravská. Po celý život se věnoval pedagogické práci, která se mu stala naplní života. Svým žákům imponoval rozsáhlými vědomostmi, ryzím charakterem, i publikačními úspěchy. Vychoval celou řadu budoucích literátů ...

Více od autora

Adolf Kašpar

Adolf Kašpar byl český malíř a ilustrátor. Známé jsou jeho ilustrace k Babičce Boženy Němcové, Jiráskově Filosofské historii a dalším dílům české i světové literatury. Narodil se v rodině kupce v Bludově Jana Kašpara a jeho manželky Petryzie, rozené Pitkové z Moravičan. Byl nejmladší ze čtyř sourozenců. V roce 1888 otcův obchod vyhořel a rodina se přestěhovala do Olomouce. Navštěvoval německou měšťanskou školu a od roku 1895 německý učitelský ústav. Tam si povšimli jeho výtvarného nadání, které mu po rozchodu rodičů pomáhalo získat prostředky na obživu a podporovat nemocnou matku . Přivydělával si kreslením zkamenělin a květin pro místní vědecké pracovníky. Kašparovy kresby zaujaly olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra, který v roce 1899 vydal první publikaci s jeho ilustracemi, baladu Adama Mickiewicze Paní Twardowská. . Stal se Kašparovým rádcem a mecenášem, na jeho přímluvu byl přijat na malířskou akademii v Praze a zajistil mu bydlení u své sestry na Kampě. Spolupráce s Prombergrem trvala až do začátku první světové války. Kašpar vytvořil stovky kreseb pro jeho lidové kalendáře, knížky či barevné pohlednice. Procestovali spolu Slovensko a v roce 1906 i severní Itálii. Kašpar studoval ve speciální třídě Maxe Pirnera a v roce 1901 byl vyzván, aby vytvořil ilustrace pro připravované reprezentační vydání Babičky ke 40. výročí úmrtí Boženy Němcové. Pracoval přímo v Ratibořicích a blízkém kraji, studoval dobové oblečení a národopisné památky v knihovnách. Vydání Babičky s výtvarným doprovodem Adolfa Kašpara v roce 1903 lze pokládat za významný mezník ve vývoji moderní české ilustrace. Kniha měla obrovský úspěch a Kašpar se stal již jako student vyhledávaným ilustrátorem. Získal Hlávkovo stipendium a byl přijat do uměleckého spolku Mánes. Ilustrace k Jiráskově Filozofské historii , kterým předcházela opět důkladná příprava pří...

Více od autora