Jan Schneider
Květinové hry DEDIKACE JAN SCHNEIDER

1998 | Nakladatelství Torst

Autor, který po roce 1968 opustil Československo, byl známým textařem a tuto dovednost uplatňuje ve své poezii. Básně jsou především motivovány obdivem k dávným trubadůrům, torerům a dalším středověkým hrdinům, ale také i českému králi Janu Lucemburskému, jehož stopy nalézal při svých cestách po Francii. šink Autor, který po roce 1968 opustil Československo, byl známým textařem a tuto dovednost uplatňuje ve své poezii. Básně jsou především motivovány obdivem k dávným trubadůrům, torerům a dalším středověký…m hrdinům, ale také i českému králi Janu Lucemburskému, jehož stopy nalézal při svých cestách po Francii. šink

s kódem POETLE: 143 Kč

Stav

Velmi dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	74
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072150782
ISBN:	9788072150786
Edice:	37. svazek ed. 37. svazek ed. Poezie
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 11. 2021 10:35
Číslo položky:	248274

O autorovi

Jan Schneider

Jan Schneider byl český textař, básník, dramatik, scenárista, novinář, překladatel a divadelní organizátor, někdejší redaktor Rádia Svobodná Evropa, muž spojený s organizací cen Thálie. Svá literární díla vydával také pod pseudonymem Jan Chum. Narodil se sice v Písku, ale své dětství prožil v jihočeském Táboře, kde úspěšně absolvoval gymnázium. Věnoval se ochotnickému divadlu, které se jmenovalo Intimní scéna. Následně vystudoval statistiku na VŠE Praha a stal se inženýrem. V roce 1956 se jeho překlad básní recitoval v poznaňském literárním kabaretu Žioltodziob, následně se po překladu do francouzštiny objevily i ve studentském časopise pařížské Sorbonny. Doma se poprvé jeho básně objevily na stránkách časopisů, konkrétně Květen a Kultura, v roce 1958. Následovala spolupráce s malými divadly − Semafor, Paravan, Na Zábradlí, Rokoko. V Semaforu se zviditelnil v roce 1961 pořadem tzv. chuligánských veršů Vo co de, v němž účinkoval spolu s Waldemarem Matuškou a Pavlínou Filipovskou. O rok později odešel do Rokoka a stal se jeho kmenovým autorem, mimo jiné pořadů Rokokokoktejl či úspěšných komedií. Na Zábradlí uváděl spolu s Jaroslavem Jakoubkem šansony zpívané především Ljubou Hermanovou. V plzeňském divadle Alfa napsal spolu s Bohuslavem Ondráčkem písně do komedií Francimor a Edudant a Černej sen, které zpívali Marta Kubišová a Václav Neckář. V Divadle  E. F. Buriana uvedl svou burlesku Poetikon. V roce 1967 vznikl první český divadelní muzikál Gentlemani, na němž opět spolupracoval s Bohuslavem Ondráčkem. Uveden byl v Praze i Brně, ale také v Budapešti či západoněmeckém Giessenu. Písně s jeho texty zpívali např. Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář, Waldemar Matuška či Eva Pilarová. V 60. letech působil v Československém rozhlase, kde vedl tehdejší pořad Mikrofórum, což bylo z ideologického hlediska bráno jako konkurence hudebních pořadů Svobodné Evropy typu Afternoon Music. V písňových...

Více od autora