Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Marina Ivanovna Cvetajeva
Který vítr mám proklínat?

Marina Ivanovna Cvetajeva
Který vítr mám proklínat?

2011 | Nakladatelství Dokořán

Dílo Mariny Cvetajevové bezesporu patří mezi klenoty světové literatury a je přeloženo do několika desítek jazyků. Proto je s podivem, že zatímco její tvorba je českému čtenáři představena poměrně velkým množství publikací, autorčin pohnutý osud je v českém prostředí sledován spíše okrajově. A to i přesto, že právě v Č…echách Cvetajevová prožila značnou část svého života a ze zpětného pohledu lze říci, že přes veškeré peripetie bylo její ”pražské období” tím nejšťastnějším. Kniha Marie Razumovské je u nás první úplnou monografií věnovanou této nešťastné ruské básnířce, a vyplňuje tak bílé místo v české literární vědě. Dílo Mariny Cvetajevové bezesporu patří mezi klenoty světové literatury a je přeloženo do několika desítek jazyků. Proto je s podivem, že zatímco její tvorba je českému čtenáři představena poměrně vel…kým množství publikací, autorčin pohnutý osud je v českém prostředí sledován spíše okrajově. A to i přesto, že právě v Čechách Cvetajevová prožila značnou část svého života a ze zpětného pohledu lze říci, že přes veškeré peripetie bylo její ”pražské období” tím nejšťastnějším. Kniha Marie Razumovské je u nás první úplnou monografií věnovanou této nešťastné ruské básnířce, a vyplňuje tak bílé místo v české literární vědě.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	89
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073633698
ISBN:	9788073633691
Ilustrátor:	Alexandra Švolíková
Překladatel:	Hana Vrbová
Edice:	38. svazek ed. 38. svazek ed. Mocca
Vydání:	Vyd. v Dokořán 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 2. 2025 10:19
Číslo položky:	1137877

O autorovi

Marina Ivanovna Cvetajeva

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Více od autora