Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Josef Kajetán Tyl
Krvavé křtiny, čili, Drahomíra a její synové

Josef Kajetán Tyl
Krvavé křtiny, čili, Drahomíra a její synové : romantický obraz z dávných dějin českých ve čtyřech odděleních

1956 | Nakladatelství Orbis

"Krvavé křtiny" vznikly roku 1849 na kroměřížském sněmu z dramatické situace, kdy propukl konflikt mezi většinou sněmu a vládou. Děj dramatu vychází v hlavních rysech z historické skutečnosti, líčené již v té době Palackým: Drahomíra posílá vojsko na pomoc Polabským Slovanům, jež Jindřich Ptáčník hubí pod záminkou šíře…ní křesťanství. Jindřich v odvetu přitáhne před Prahu, kde se mu kníže Václav, jenž mezitím nastoupí vládu, bez boje pokoří, uvázav Čechy v poslušnost německé říši. Proti Václavovu činu se vzepřou "nespokojení zemané a páni čeští" , jimž v čelo se staví bratr Václavův Boleslav, který posléze Václava odstraňuje násilím. Do tohoto zdramatisovaného historického záznamu vkládá Tyl závěrečnou scénu, kdy od národa vyvolený kmet Popel soudí Václava za čin, jímž uvedl zemi v poddanství cizincům a pronáší nad Václavem soud jako nad vladařem, který se zpronevěřil. Z tohoto závěru vyplývá, že Tyl nepsal dílo o minulosti, nýbrž použil historie jako zrcadla, v němž se odráží současnost. A soudí nejen Václava, ale odhaluje samotný princip feudální vlády, jeho nepřirozenost, protilidovost a vyzývá s ním skoncovat. "Krvavé křtiny" vznikly roku 1849 na kroměřížském sněmu z dramatické situace, kdy propukl konflikt mezi většinou sněmu a vládou. Děj dramatu vychází v hlavních rysech z historické skutečnosti, líčené …již v té době Palackým: Drahomíra posílá vojsko na pomoc Polabským Slovanům, jež Jindřich Ptáčník hubí pod záminkou šíření křesťanství. Jindřich v odvetu přitáhne před Prahu, kde se mu kníže Václav, jenž mezitím nastoupí vládu, bez boje pokoří, uvázav Čechy v poslušnost německé říši. Proti Václavovu činu se vzepřou "nespokojení zemané a páni čeští" , jimž v čelo se staví bratr Václavův Boleslav, který posléze Václava odstraňuje násilím. Do tohoto zdramatisovaného historického záznamu vkládá Tyl závěrečnou scénu, kdy od národa vyvolený kmet Popel soudí Václava za čin, jímž uvedl zemi v poddanství cizincům a pronáší nad Václavem soud jako nad vladařem, který se zpronevěřil. Z tohoto závěru vyplývá, že Tyl nepsal dílo o minulosti, nýbrž použil historie jako zrcadla, v němž se odráží současnost. A soudí nejen Václava, ale odhaluje samotný princip feudální vlády, jeho nepřirozenost, protilidovost a vyzývá s ním skoncovat.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	141
Jazyk:	česky
Edice:	Divadelní hry
Vydání:	1. vyd. (v Orbise)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 7. 2024 13:38
Číslo položky:	918327

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora