František Loskot
Kronika Vraclavská : památník vydaný nákladem obce Vraclavské u příležitosti osmistého výročí záhuby rodu Vršovců a na památku postavení pomníku Vršovského r. 1908 na Hradisku u Vraclavi v okresu vysokomýtském

František Loskot

František Loskot, křtěný František Josef byl český kněz, náboženský historik, filozof a religionista. Po vystoupení z římskokatolické církve působil jako redaktor časopisů hnutí Volná myšlenka a později se stal redaktorem agrárních deníků. Zabýval se českými náboženskými a kulturními dějinami, napsal řadu spisů o představitelích české reformace. Dále publikoval práce o křesťanství a jeho vzniku i práce ze srovnávacích dějin náboženství. Narodil se 9. února 1870 ve Vraclavi jako jediný syn ze čtyř dětí rolníka Františka Loskota, jenž zastával různé funkce v okresním výboru a býval i obecním starostou. Rodina byla katolická, hoch od dětství ministroval v kostele. Obecnou školu navštěvoval ve Vraclavi a v roce 1881 odešel na gymnázium do Vysokého Mýta. Měl dobrou paměť, a aby se zdokonalil ve znalosti jazyků, chodil ještě i na soukromé hodiny francouzštiny a němčiny. Maturoval v roce 1889 a byl přijat do bohosloveckého semináře v Hradci Králové. Po jeho absolvování byl v roce 1893 vysvěcen na kněze a v prosinci téhož roku se stal kaplanem v Jablonci nad Jizerou. V tomto svém prvním působišti se ihned zapojil do vlastenecké činnosti, jeho kázání pro pracující lid ve smíšeném česko-německém území byla oblíbená. V německém tisku však byl za ně napadán. Došlo i k žalobám ke konzistoři do Hradce Králové a nakonec i k žalobě pro pobuřování u krajského soudu v Jičíně. Od konzistoře sice obdržel napomenutí, ale biskup Brynych se ho ujal. Loskot se stal členem a později i jednatelem Národní Jednoty Severočeské. V letech 1894–1899 přednášel na mnoha schůzích, večírcích i akademiích na rozličná vlastenecká témata a pořádal četné kulturní akce. Před volbami v roce 1897, kdy bylo třeba vymezit se proti tamním Němcům, napsal a vlastním nákladem vydal brožuru Jste Čechové! Několik upřímných slov k Čechům Krkonošským. Napomínal v ní Čechy, aby si vážili rodné země i mateřského jazyka, prosil je...