F. X Šalda
Kritické projevy 10 : 1917-1918 - 10

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

OBSAH: Émile Verhaeren: Odpověď na otázku po smyslu jeho díla -- Dvě rozhodná léta v životě Jaroslava Vrchlického -- Tradice třeba -- Václav Tille -- Kapitoly literárně kritické -- K. M. Čapkova Turbina -- K. Sezimův Host -- Anny Marie Tilschové Stará rodina -- Krásná próza Boženy Benešové -- Karel a Josef Čapkové -- …Tvůrce a pospolitost -- Miloš Marten -- Národ spravedlivý -- Boj o nový, český socialism -- František Mareš osvoboditel -- Na okraje odkazu Martenova čili o světské zbožnost i-- Kult mrtvých -- Jubilea a jubilování -- Poznámky o literatuře válečné -- Otakar Theer -- Mladá kniha -- Poznávání Smetany -- Papírové bolesti -- Židovský román staropražský -- O Jakubu Demlovi -- Umělecké přestavby -- Kritik života -- Non olet -- Marie Gebauerová: Rod Jurija Klemenčiče -- Otázka spisovatelská -- Formulková poesie -- Historický Torquato Tasso -- Věda a národnost -- Básnická obroda St. K. Neumanna -- Otokar Fischer, básník dramatický -- Bída fráze -- Tvůrčí osobnost Růženy Svobodové -- Národní podobenství tvorby Březinovy -- Ad vocem národního umění -- Siluetka Lermontova -- Mlčící básník -- Radostný -- Odcházejí -- O dobré vládě -- Obec boží -- Za Bohumilem Kubištou -- Masaryk jako tvůrce kulturní -- In memoriam Františka Čády -- Účty z minulosti -- Antonín Sova -- Slovíčko doprovodné ke Spisům Růženy Svobodové. OBSAH: Émile Verhaeren: Odpověď na otázku po smyslu jeho díla -- Dvě rozhodná léta v životě Jaroslava Vrchlického -- Tradice třeba -- Václav Tille -- Kapitoly literárně kritické -- K. M. Čapkova Turb…ina -- K. Sezimův Host -- Anny Marie Tilschové Stará rodina -- Krásná próza Boženy Benešové -- Karel a Josef Čapkové -- Tvůrce a pospolitost -- Miloš Marten -- Národ spravedlivý -- Boj o nový, český socialism -- František Mareš osvoboditel -- Na okraje odkazu Martenova čili o světské zbožnost i-- Kult mrtvých -- Jubilea a jubilování -- Poznámky o literatuře válečné -- Otakar Theer -- Mladá kniha -- Poznávání Smetany -- Papírové bolesti -- Židovský román staropražský -- O Jakubu Demlovi -- Umělecké přestavby -- Kritik života -- Non olet -- Marie Gebauerová: Rod Jurija Klemenčiče -- Otázka spisovatelská -- Formulková poesie -- Historický Torquato Tasso -- Věda a národnost -- Básnická obroda St. K. Neumanna -- Otokar Fischer, básník dramatický -- Bída fráze -- Tvůrčí osobnost Růženy Svobodové -- Národní podobenství tvorby Březinovy -- Ad vocem národního umění -- Siluetka Lermontova -- Mlčící básník -- Radostný -- Odcházejí -- O dobré vládě -- Obec boží -- Za Bohumilem Kubištou -- Masaryk jako tvůrce kulturní -- In memoriam Františka Čády -- Účty z minulosti -- Antonín Sova -- Slovíčko doprovodné ke Spisům Růženy Svobodové.

Stav

Dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 5. 2025

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	557
Jazyk:	česky
Edice:	19. svazek ed. 19. svazek ed. Soubor díla F. X. Šaldy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2023 20:59
Číslo položky:	694177

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora