Zikmund Winter
Krátký jeho svět : pražského života kus

1911 | Nakladatelství J. Otto

Tento svazek povídek Zikmunda Witra, součást jeho proslulých Pražských obrázků, je složen z devíti próz, z nichž nejslavnější, i samostatně už knižně vydávaná, je Krátký jeho svět: manželská tragedie, do níž se bezděky s naivní upřímností a horoucností připlete nevinný venkovský kantor. A vedle této nevelké, časté příh…ody z tehdejší přišeřelé Prahy, plné zákoutí, svodů a prostopášnosti, řadí se ve svazku vyprávění o svárech měšťanů se školami, o vpádu Pasovských do Prahy, o potížích bojovného utrakvistického kazatele, jenž se nemůže shodnout se svými ovečkami. A potom přichází ještě kapitolka o polském svůdci dívek, jenž přišel do Prahy lovit štěstí, a o nešlechetných Balounech , kteří si myslili, že před jejich vojenskou mocí se musí pokořit celé město, dvě povídky o tom, jak se v hlavním městě snažili drát a kořistit všichni, kdo přišli; a o boleslavských Bratřích, kteří se strachují o svůj "Karmel", a o někdejších vlasteneckých, českých měšťanech litoměřických, kteří bojují "pro Žižku", pro slávu jména českého. A poslední povídka, Ochladlý žár, je šaškovská, frašná, jak to má býti na závěr: končí se pořádným výpraskem za nectné záletnictví. Tento svazek povídek Zikmunda Witra, součást jeho proslulých Pražských obrázků, je složen z devíti próz, z nichž nejslavnější, i samostatně už knižně vydávaná, je Krátký jeho svět: manželská tragedie,… do níž se bezděky s naivní upřímností a horoucností připlete nevinný venkovský kantor. A vedle této nevelké, časté příhody z tehdejší přišeřelé Prahy, plné zákoutí, svodů a prostopášnosti, řadí se ve svazku vyprávění o svárech měšťanů se školami, o vpádu Pasovských do Prahy, o potížích bojovného utrakvistického kazatele, jenž se nemůže shodnout se svými ovečkami. A potom přichází ještě kapitolka o polském svůdci dívek, jenž přišel do Prahy lovit štěstí, a o nešlechetných Balounech , kteří si myslili, že před jejich vojenskou mocí se musí pokořit celé město, dvě povídky o tom, jak se v hlavním městě snažili drát a kořistit všichni, kdo přišli; a o boleslavských Bratřích, kteří se strachují o svůj "Karmel", a o někdejších vlasteneckých, českých měšťanech litoměřických, kteří bojují "pro Žižku", pro slávu jména českého. A poslední povídka, Ochladlý žár, je šaškovská, frašná, jak to má býti na závěr: končí se pořádným výpraskem za nectné záletnictví.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	rok vydání neuveden
Vazba:	pevná
Počet stran:	138
Jazyk:	česky
Edice:	901902. svazek ed. 901902. svazek ed. Světová knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 1. 2026 13:36
Číslo položky:	1541017

O autorovi

Zikmund Winter

Zikmund Winter byl český spisovatel, kulturní historik a učitel. Zikmund Winter se narodil v rodině Antona Wintera, zvoníka kostela sv. Ducha na Starém Městě v Praze a Marie, rozené Procházkové. Rodina se stěhovala podle otcova působiště v různých pražských kostelech. Vystudoval Akademické gymnázium, po němž se rozhodl stát se knězem a začal studovat teologii pod záštitou rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Po roce těchto studií zanechal a začal studovat historii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. Navštěvoval mj. přednášky V. V. Tomka, J. Kalouska, A. Gindelyho a Josefa Emlera, u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v paleografii. Po absolvování studia nastoupil 1. října 1873 na své první učitelské místo na reálku v Pardubicích, kde jako jednoroční suplent vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku. Zde se seznámil a 7. ledna 1876 oženil s Marií Annou Šedou . Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1. října 1874 učil deset let na reálce v Rakovníku. Roku 1884 přesídlil do Prahy, byl jmenován c.k. školním radou a jako středoškolský profesor češtiny a latiny vyučoval na Akademickém gymnáziu. Od roku 1895 rodina Winterových se synem Jaroslavem a dcerou Josefou bydlela na Vinohradech v domě čp. 618 , dnešní Legerově ulici. Žili poklidným rodinným životem a Winter si několikrát na gymnáziu vzal dlouhodobou tvůrčí dovolenou, aby se mohl věnovat psaní. Zikmund Winter zemřel v bavorských lázních Reichenhall, kam každým rokem jezdil. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Badatelským centrem Winterových mladých let se stal rakovnický archiv. Vytěžil zejména městské knihy, rozvíjel svůj zájem o poznávání měšťanského života a jeho všednodennosti: jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak...

Více od autora