Josef Koutecký, Jan Wiener
Krásná setkání : Nejen s uměním a vědou - IV

2007 | Nakladatelství Akropolis

Profesor Josef Koutecký, zakladatel dětské onkologie v ČR a dlouholetý děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, je nejen vynikajícím odborníkem, milovníkem a znalcem umění a historie, ale také oblíbeným řečníkem. Ve čtvrté knize z edice jeho Krásných setkání čtenář nalezne několik desítek krásných projevů: zdravic…e institucím a odborným zasedáním, laudace významným osobnostem při příležitostech osobních jubileí, představení čestných doktorů při předávání tohoto titulu z podnětu 2. lékařské fakulty, ale také projevy na křtech hudebních nosičů a knih a mnohé další. Jeho proslovy mají daleko do strnulé oficiality, charakterizuje je skutečnost, že jsou psány s osobním zápalem a osobitým stylem. Profesor Koutecký v nich bezděčně seznamuje své auditorium s historií a tradicí několika lékařských oborů ve světě i u nás, s vývojem některých lékařských institucí a s osudy vynikajících lékařů. Ve vážných zamyšleních nad medicínou dnešní doby se ukazuje jeho znepokojený optimismus, v jiných projevech zase převládne jeho hravý vztah k naší mateřštině či hluboká úcta k práci těch, kteří tu byli před námi. Celou knihou pak prolíná také láska k hudbě, poezii a k výtvarnému umění, k rodné Praze – láska a úcta k životu vůbec. Profesor Josef Koutecký, zakladatel dětské onkologie v ČR a dlouholetý děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, je nejen vynikajícím odborníkem, milovníkem a znalcem umění a historie, ale také ob…líbeným řečníkem. Ve čtvrté knize z edice jeho Krásných setkání čtenář nalezne několik desítek krásných projevů: zdravice institucím a odborným zasedáním, laudace významným osobnostem při příležitostech osobních jubileí, představení čestných doktorů při předávání tohoto titulu z podnětu 2. lékařské fakulty, ale také projevy na křtech hudebních nosičů a knih a mnohé další. Jeho proslovy mají daleko do strnulé oficiality, charakterizuje je skutečnost, že jsou psány s osobním zápalem a osobitým stylem. Profesor Koutecký v nich bezděčně seznamuje své auditorium s historií a tradicí několika lékařských oborů ve světě i u nás, s vývojem některých lékařských institucí a s osudy vynikajících lékařů. Ve vážných zamyšleních nad medicínou dnešní doby se ukazuje jeho znepokojený optimismus, v jiných projevech zase převládne jeho hravý vztah k naší mateřštině či hluboká úcta k práci těch, kteří tu byli před námi. Celou knihou pak prolíná také láska k hudbě, poezii a k výtvarnému umění, k rodné Praze – láska a úcta k životu vůbec.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	380
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086903516
ISBN:	9788086903514
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2024 12:52
Číslo položky:	863134

O autorech

Josef Koutecký

Josef Koutecký byl český lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu. Po sametové revoluci zastával čtyři funkční období post děkana 2. lékařské fakulty UK, v mezidobí byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze. Byl také literárně činný. Koutecký byl katolický křesťan. V roce 2010 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie. V roce 2015 převzal Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína. Josef Koutecký vyrůstal v Kralupech nad Vltavou, pak se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze se rozhodl pro studium lékařství. Fakultu všeobecného lékařství UK vystudoval v roce 1955 s výbornými výsledky a nastoupil jako lékař do dětské léčebny v Novém Bydžově, posléze v Janských Lázních. V roce 1957 přestoupil do Prahy na Kliniku dětské chirurgie FDL UK na Karlově. V roce 1964 ve svých 34 letech založil v Československu dětskou onkologii, a to v době, kdy na onkologická onemocnění umíralo 97 procent dětí s touto diagnózou. Přispěl k tomu, že se toto číslo postupně snížilo na 17 procent. Dne 1. listopadu 1978 bylo jeho pracoviště Stanice dětské onkologie na Dětské chirurgické klinice přesunuto do Fakultní nemocnice v Motole, kde vzniklo samostatné oddělení dětské onkologie s 18 a později 25 lůžky, a Koutecký zde byl jmenován primářem. Pod jeho vedením bylo oddělení v roce 1983 dále transformováno na samostatnou Kliniku dětské onkologie a později ještě na současnou Kliniku dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol , kde byl přednostou až do roku 2004 a která se rozšířila na 60 lůžek. Jmenovací řízení profesorem v oboru dětská onkologie úspěšně zakončil v roce 1987, stal se tak prvním profesorem onkologie v Československu. V nově vytvořeném oboru se Koutecký snažil prosazovat komplexní péči zahrnující kromě diagnostiky a léčby také rehabilitaci a psychologickou pomoc, jelikož on...

Více od autora

Jan Wiener

Jan Wiener byl navigátor 311. perutě RAF, protinacistický odbojář, univerzitní profesor a politický vězeň 50. let v ČSR. Narodil se roku 1920 v Hamburku do česko-německé židovské rodiny, kde chodil do gymnázia Johanneum. Jedním z jeho předků byl pražský rabín. Od roku 1933 rodina žila v Praze, kde pocítil český antisemitismus. V Praze navštěvoval Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici. Chodil do Sokola, poté co byl svědkem antisemitského chování svých spolubratří, přestal spolek navštěvovat. Jeho nejoblíbenější činností byl fotbal a hlavně box, ve kterém vynikal. Kvůli fotbalu také – otcovu přání navzdory – odmítl složit náboženskou zkoušku dospělosti Bar micva, čehož posléze litoval a vykonal ji až ve svých sedmdesáti pěti letech. Při všeobecné mobilizaci se dobrovolně přihlásil do armády. Jeho bratr odcestoval několik dní před okupací do Ameriky, kde získal stipendium na Harvardově univerzitě. V roce 1939 pro svůj židovský původ nebyl připuštěn k maturitě. O rok později uprchl do Jugoslávie, kde se již tou dobou nacházel jeho otec a jeho nevlastní matka. Doma zanechal svou matku a babičku. Když nacisté na Jugoslávii v dubnu 1941 zaútočili, Wienerův otec spáchal před jeho očima sebevraždu. Wiener se rozhodl přejít přes Itálii a severní Afriku, Francii až do Anglie, kde se chtěl přihlásit do československé armády. V Itálii byl zajat a vězněn v internačním táboře pro cizince. Wienerova matka zahynula v roce 1942 v terezínské Malé pevnosti. Roku 1943 po invazi spojenců na Sicílii a na jih Itálie se mu podařil opakovaný pokus o útěk z tábora. Přes Afriku se dostal do Velké Británie a zde vstoupil do československé armády. Mezi lety 1943 a 1945 působil u 311. čs. bombardovací perutě RAF jako radionavigátor a střelec. Absolvoval desítky operačních letů. Podnikal nálety na evropská města a hlídkov...

Více od autora